Agrodružstvo Žimutice hospodaří na pomezí českobudějovického a táborského okresu, v krajině nedaleko Týna nad Vltavou. Zhruba na 2220 hektarech zemědělské půdy, z nichž 2000 hektarů tvoří orná půda, zde dlouhodobě kombinují rostlinnou a živočišnou výrobu.

O aktuální situaci podniku, pěstovaných plodinách i současných výzvách jsme hovořili s hlavním agronomem Daliborem Houskou.

Potravinářská pšenice jako základ produkce

Podnik hospodaří v katastrech obcí Žimutice, Bečice, Hrušov, Sobětice, Krakovčice, Smilovice, Tuchonice, Pořežany, Hartmanice, Modrá Hůrka, Hroznějovice a Dobšice. Významnou část osevního postupu tvoří pšenice. V Žimuticích ji každoročně pěstují přibližně na 700 hektarech a veškerá produkce směřuje do potravinářského využití. Podnik patří mezi dodavatele pro Zátkův mlýn v Boršově nad Vltavou. Při výběru nových odrůd se zde nespoléhají pouze na domácí zkušenosti. Jak uvádí Dalibor Houska, zástupci družstva pravidelně navštěvují odrůdové přehlídky Feldtage v Německu, kde s předstihem sledují novinky a perspektivní materiály. I tam si vyhlédli pšenici Absolut, kterou nyní pěstují na ploše okolo 150 hektarů.

Ječmen pro sladovny i tradiční mák

V osevním postupu má své pevné místo ječmen. Ozimý ječmen zaujímá přibližně 200 hektarů, najdete zde šlechtěnce LG Zoro. Dalších zhruba 150 hektarů připadá na sladovnický ječmen Bojos, jehož produkce směřuje do sladovnického zpracování pro výrobu piva Budvar.

Tradiční plodinou zůstává i mák na výměře okolo 100 hektarů. Právě Žimutický mák reprezentuje podnik na pultech obchodní sítě Terno, zákazníci jej mohou zakoupit jako lokální potravinu.

Řepka i kukuřice ohleduplně

Řepka zaujímá v podniku přibližně 400 hektarů. Dlouhodobě zde využívají genetiku společnosti Limagrain. Důraz kladou zejména na včasné založení porostů, podle zkušeného agronoma je tím nejvhodnějším finálním termínem setí 25. srpen. Mezi oblíbené hybridy patří například LG Auckland, letos podruhé doplněný hybridem LG Adapt.

V letošním roce mají ke sklizni 210 hektarů kukuřice, převážně silážních hybridů s raností do FAO 250. Důležitou součástí technologie je plnění protierozních opatření. Kukuřice je seta po meziplodině ze směsi svazenky a hořčice. Na jaře jsou meziplodiny zapraveny do půdy podrytím do hloubky přibližně 25 centimetrů, čímž vzniká dobře provzdušněný půdní profil. „Pracujeme převážně s těžšími půdami, které bývají úrodnější a lépe zpracovatelné spíše za sušších podmínek,“ vysvětluje agronom. Pod většinu kukuřice je navíc aplikováno přibližně 30 tun kejdy na hektar, udržují tak půdní úrodnost přirozenou cestou.

Přestože část kukuřičných porostů letos poškodily kroupy, agronom rychle reagoval aplikací chelátového zinku. Poškozené porosty podle prvních pozorování regenerují a mají předpoklad dosáhnout plnohodnotné sklizně.

Ochrana porostů podle signalizace

V ochraně kukuřice proti zavíječi kukuřičnému družstvo vy­užívá signalizaci zkušební stanice v Klukách. Na základě doporučení provádí v porostech jedno cílené ošetření. Výskyt bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera) zde zatím významnější problémy nezpůsobuje.

Moderní chov dojnic

Vedle rostlinné výroby je druhým pilířem hospodaření produkce mléka. V Žimuticích chovají holštýnský skot s průměrnou užitkovostí přibližně 11 089 litrů mléka na ustájenou dojnici a rok. Družstvo investovalo do modernizace stájí a provozuje tandemovou dojírnu 2 × 6. Podle paní zootechničky Moniky Kališové je důležitým ukazatelem dobrých výsledků především zdravotní stav zvířat a úroveň jejich ustájení. „Dobytek je v čistotě a zdravý,“ konstatuje.

Mléko putuje prostřednictvím Mlékárenského družstva k dalšímu zpracování. Současně podnik využívá část stáda pro produkci masných kříženců, když méně perspektivní dojnice připouští masnými býky různých plemen. Že se dobytek těší velké pozornosti a nadstandardní péči poznáte velice rychle. Hlavní zootechnička Ing. Jaroslava Lišková zaujatě hovoří o termínech otelení a událostech v pozadí, jež vedou k výběru jména. Ano, v Žimuticích se ve stájích oslovuje jménem.

Lidé rozhodují o budoucnosti

Agrodružstvo Žimutice zaměstnává celkem 48 pracovníků včetně technickohospodářských profesí. Přestože zemědělství obecně čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků, podnik si podle agronoma stále dokáže udržet stabilní kolektiv.

„Máme štěstí na lidi,“ říká Dalibor Houska, který v podniku působí již jedenáctým rokem. Současně však upozorňuje, že získávání kvalitních nových zaměstnanců ochotných pracovat ve vícesměnném provozu s letními špičkami je stále obtížnější.

Dobré vztahy v regionu

Historicky hospodařil podnik na více než 4400 hektarech a zaměstnával kolem 400 lidí. Po restitucích se výměra výrazně změnila, přesto si družstvo zachovalo stabilní postavení v regionu. Podle vedení se daří udržovat korektní vztahy s vlastníky půdy, místními zemědělci i samosprávou. „Je mezi námi symbióza. S obcí dennodenně spolupracujeme, nemáme žádné zásadní problémy,“ hodnotí situaci Dalibor Houska. Podnik se pravidelně prezentuje také na výstavě Země živitelka, kde pod Chovatelským svazem vystavuje jalovičky po úspěšných plemenících. Agrodružstvo Žimutice tak představuje příklad moderního podniku, který staví na produkci kvalitní komodity, odpovědném hospodaření s půdou a stabilním zázemí živočišné výroby. Přestože i zde pociťují dopady počasí, ekonomických tlaků a nedostatku pracovních sil, daří se jim zachovávat dlouhodobou perspektivu a dobré jméno českého zemědělství.*

Ing. Milena Mařáková

Limagrain Česká republika, s.r.o.