Úterý 28. duben 2026svátek má Vlastislav
Jak informuje nejnovější číslo bulletinu Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), západ Severní Ameriky zasáhla v druhé polovině března neobvykle časná a mimořádně silná vlna veder. V částech Kalifornie, Nevady a Arizony vystoupaly teploty o 11 až 17 °C nad obvyklé hodnoty a v některých oblastech měly přesáhnout 37,8 °C, tedy hranici typickou spíše pro začátek léta než pro polovinu března. Podle rychlé atribuční studie World Weather Attribution je takto extrémní březnové horko v dnešním klimatu stále vzácné, ale bez antropogenní změny klimatu by bylo prakticky nemožné.
Autoři odhadují, že klimatická změna zvýšila pravděpodobnost podobné události přibližně 800krát a zesílila její intenzitu asi o 2,6 °C. Samotná pozorování přitom naznačují ještě silnější signál: podobné březnové epizody jsou dnes v regionu zhruba o 4 °C teplejší než v minulosti. Výrazný nárůst se projevil i v krátkém horizontu posledních deseti let, kdy se pravděpodobnost takové události zhruba čtyřnásobně zvýšila a intenzita vzrostla asi o 0,8 °C, uvádí zpravodaj.
Studie podle zpravodaje upozorňuje, že právě časné sezónní vlny veder mohou být zvlášť nebezpečné. Obyvatelé i návštěvníci ještě nejsou na vysoké teploty adaptováni, noční ochlazení bývá omezené a v části postižených oblastí není klimatizace samozřejmostí. Extrémní horko zároveň urychluje tání sněhu v horách, což může v dalších měsících snížit dostupnost vody, prodloužit suché období a zvýšit riziko požárů.
Analýza navíc ukazuje, že právě březen patří v této části Severní Ameriky k měsícům, kde je oteplovací signál u extrémních teplot nejvýraznější. V některých částech regionu jsou dnešní březnové extrémy až o 6 °C vyšší než v dřívějším klimatu. Autoři proto vedle snižování emisí zdůrazňují také nutnost rychleji zavádět adaptační opatření, zejména plány ochrany zdraví při vedrech a úpravy městského prostředí omezující efekt tepelného ostrova, shrnuje zpravodaj CzechGlobe.*
Úvodní obrázek: Zdroj vygenerováno s pomocí IA
