Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek v daném regionu, ale i globálně tím, jak se dopady regionálních změn projevují v mezinárodním obchodě a světových cenách. Klimatická změna tak podle vědců mění zažité výhody či nevýhody konkrétních produkčních oblastí. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu - IIASA, uvedla v tiskové zprávě CzechGlobe výzkumnice Juliana Arbelaezová.

Úrodnost může klesnout až o čtvrtinu

Jiné studie obecně předpokládají, že úrodnost může v Evropě kvůli změnám klimatu klesnout do roku 2050 až o 25 procent v závislosti na regionu a konkrétním klimatickém modelu. Ale jsou i regiony, ve kterých lze naopak očekávat spíše zvýšení produktivity. V tomto kontextu by mělo podle prognóz Česko patřit spíše mezi méně zasažené země, uvádějí vědci. Při úvahách o adaptaci zemědělství na změny klimatu v konkrétním regionu je potřeba podle Arbelaezové mít k dispozici i globální pohled. Strategie založená na pouhé reakci na lokální projevy může být totiž v kontextu světového agrárního trhu chybná. Studii vědci prezentovali v časopise Regional Environmental Change a dopady změn klimatu na české zemědělství hodnotili pomocí kombinace globálních modelů pro změny v produktivitě klíčových plodin i hospodářských zvířat a ekonomických a obchodních modelů, které umožňují zachytit jak samotné dopady klimatické změny, tak vliv na globální nabídku a poptávku a mezinárodní obchod. "Na rozdíl od většiny studií dopadů klimatu, které se dosud zabývaly střední Evropou, jsme náš výzkum zasadili do globálního zemědělského a tržního kontextu," uvedla Arbelaezová. Zemědělci musí při svých plánech brát ohled nejen na lokální přírodní a klimatické podmínky, ale tak na podobu globálního trhu. To, že se hodí pěstovat nějaká nová plodina místo jiné, která už v daných podmínkách nepřináší potřebný výnos, neznamená, že s ní zemědělec na trhu uspěje. A naopak bude možné pěstovat některé plodiny, i když nebudou mít tak vhodné podmínky jako nyní, ale globálně po nich bude stále poptávka. Jako příklad uvedla pšenici. "Pokud bychom uvažovali dopady změny klimatu pouze v Česku, výsledkem by bylo do roku 2050 snížení produkce přibližně o pět procent. Ale vzhledem ke klimatické změně bude po české pšenici poptávka. Dnes se na zahraničním trhu uplatní necelé dva miliony tun, podle výpočtů globální produkce bude možné v průměru exportovat skoro o čtvrtinu více," uvedla Arbelaezová. Pro české zemědělce se tak otevírá exportní příležitost a i při nižším hektarovém výnosu mohou prodat větší objem a mohou tak zvýšit osevní plochy. Česká ekonomika je malá a otevřená, a aby dobře fungovala, potřebuje pro plánování zemědělské a potravinové bezpečnosti sledovat globální dopady změn klimatu.*