Fakulta aplikované informatiky (FAI) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se podílí na výzkumu využití mořských řas. Projekt pojmenovaný SALINA propojuje 22 partnerů z 11 evropských zemí. Zabývá se tím, zda lze řasy využít nejen jako potravinu, ale také jako surovinu pro stavebnictví, sportovní výživu nebo kosmetiku. Sdělila to mluvčí univerzity Petra Svěráková.

Udržitelná surovina z obnovitelných zdrojů

Cílem čtyřletého projektu není pouze ověřit nové technologie v laboratorních podmínkách, ale také připravit jejich rozšíření do průmyslového měřítka. "Hlavní myšlenkou projektu je vyvinout nové udržitelné suroviny z obnovitelných zdrojů, které mohou v řadě aplikací nahradit materiály a ingredience vyráběné z fosilních zdrojů," řekl děkan fakulty Jiří Vojtěšek. Výzkum se věnuje výběru vhodných druhů řas, jejich pěstování, zpracování biomasy a využití jejích složek. "Ověřovány budou různé pěstitelské systémy, a to jak přímo v moři, tak v pozemních nádržích, přičemž čtyři demonstrační lokality v Irsku, v oblasti severního Atlantského moře, v Baltském moři a ve Středomoří umožní testovat navrhované postupy v rozdílných podmínkách," uvedla Svěráková. Projekt usiluje o co nejlepší využití jednotlivých částí biomasy a minimalizaci vzniku odpadu. "Z mořských řas tak mohou vznikat například peptidy a polysacharidy pro funkční nápoje a sportovní výživu, alginát pro udržitelné stavební materiály nebo funkční složky pro kosmetické krémy a peelingy. Projekt také počítá s vývojem potravinářských produktů, například delikatesních snacků," doplnila mluvčí.

Pro UTB představuje zapojení do projektu příležitost rozvíjet nové výzkumné směry. "Projekt nám umožní propojit naše odborné znalosti s výzkumnými a průmyslovými partnery z celé Evropy a zároveň zúročit naše dosavadní zkušenosti v oblasti zpracování biomasy a izolace jejích cenných složek. Naším konkrétním úkolem bude navrhnout a optimalizovat technologie pro izolaci polysacharidů a proteinů z mořských řas tak, aby bylo dosaženo jejich vysoké výtěžnosti při současném zachování požadované čistoty," řekl Jiří Pecha, který má na UTB projekt na starost.

SALINA podle zástupců univerzity zároveň klade důraz na to, aby tvrzení o udržitelnosti byla podložena konkrétními vědeckými daty. Součástí projektu proto bude detailní hodnocení životního cyklu, které bude sledovat například spotřebu energie, efektivitu využití zdrojů a uhlíkovou stopu jednotlivých kroků od pěstování řas až po výsledný produkt. Má za cíl posoudit, za jakých podmínek mohou produkty z mořských řas představovat z hlediska životního prostředí výhodnější alternativu k tradičním fosilním surovinám.*