Ještě před několika lety byl virus H5N1 považován především za ptačí chorobu a mělo se za to, že drůbežářský průmysl je jediným odvětvím živočišné výroby, které by jím mohlo být vážně zasaženo. To se však změnilo, když se virus v roce 2024 začal šířit mezi dojnicemi ve Spojených státech. Viru, běžně známému jako ptačí chřipka (AI), se nakazili i pracovníci na postižených mléčných farmách.

„Tyto zkušenosti s virem H5N1 ukazují, proč musí širší zemědělský průmysl přijmout kulturu One Health“, uvedla Cheryl Stroudová, výkonná ředitelka One Health Commission (OHC). OHC definuje One Health jako integrovaný, sjednocující přístup, jehož cílem je udržitelně vyvážit a optimalizovat zdraví lidí, zvířat a ekosystémů. Uznává, že zdraví lidí, domácích i volně žijících zvířat, rostlin a širšího životního prostředí, včetně ekosystémů, je úzce propojeno a vzájemně závislé.

Diskuse na kongresu

Ve svém projevu na Světovém drůbežářském kongresu, který se konal 13. července v kanadském Torontu, hovořila Stroudová o významu spolupráce v rámci koncepce One Health. Uvedla, že v dubnu 2024 panovala velká obava z nákazy mléčného skotu tímto virem (H5N1). Následně se nakazili i někteří pracovníci. Zatímco se toto vše odehrávalo, zemědělci podle Stroudové nechtěli, aby do jejich provozů vstupovali výzkumníci, protože pokud by ti odhalili problém s virem H5N1, museli by své provozy uzavřít a utrpěli by finanční ztráty. Stroudová uvedla, že je problematické, že o viru a jeho schopnostech stále existuje tolik neznámých.

Spolupráce je nutná

„S těmito otázkami se stále potýkáme,“ řekla.Ukázala snímek, na kterém byla citována studie napsaná některými z jejích kolegů, v níž se uvádí, že situace „rozhodně vyžaduje užší spolupráci živočišné výroby.“„Odvětví živočišné výroby jako celek musí tento celý proces skutečně pochopit, přijmout a pomoci nám s ním,“ řekla. „Opravdu musíme najít nové způsoby, jak lépe spolupracovat.“*

Feed Strategy  Foto AI