Zemědělská půda v České republice je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 procent erozí větrnou. Nejvyšší stupeň ohrožení větrnou erozí se týká čtyř procent zemědělské půdy. Ročně země v důsledku eroze přijde o 21 miliard tun ornice v hodnotě 4,2 miliardy korun. Škody na infrastruktuře a dalších nemovitostech mohou ročně odhadem činit deset miliard korun. Vyplývá to z údajů Nadace Partnerství, které vychází z dat výzkumných ústavů či Ministerstva zemědělství. Čísla na konferenci v Senátu představila advokační koordinátorka projektu Živá půda Eva Vávrová.

Eroze snižuje výnosy

Eroze jako taková snižuje výnosy o 15 procent na slabě erodovaných půdách a až o 75 procent na silně erodovaných. Na to, že jsou změna klimatu a eroze jedněmi z nejvážnějších ohrožení pro zemědělskou půdu, upozorňuje podle Vávrové již několik let řada strategických materiálů a analýz. Stát má v zásadě dva nástroje, jak znehodnocování půdy bránit. Preventivní nástroj je takzvaný DZES (Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy), ten se ovšem týká pouze zemědělců, kteří žádají o dotace, nemusí se tak vztahovat na nižší jednotky procent těch, kteří podporu nechtějí. Represivní složkou je pak zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a protierozní vyhláška, která dopadá na všechny zemědělce.

V únoru ministr zemědělství Martin Šebestyán uvedl, že vláda má ambici do budoucna upravit rozsah půdy, na které platí pro zemědělce protierozní opatření. Motoristé, jejichž zástupce Igor Červený nyní vede Ministerstvo životního prostředí, ve svém předvolebním programu hovořili o zrušení či zásadní revizi protierozní vyhlášky tak, aby neznehodnocovala půdu a nesvazovala hospodaření. To vyvolalo kritiku ekologů, zrušení by podle nich poškodilo českou krajinu a oslabilo ochranu půdy. Zástupci Nadace Partnerství a projektu Živá půda upozorňují, že větší flexibilita v hospodaření může vést k rozdílné kvalitě přijímaných opatření a tím ke snížení ochrany půdy proti erozi. Šebestyán na konferenci uvedl, že ne vždy plošné zákazy mohou pomoci situaci řešit a že je nutné hledat individuální opatření pro konkrétní oblasti. Zaměřit se je třeba i na obchodování se zemědělskou půdou, které může mít negativní dopad na její kvalitu. Podle ministra je 15 až 20 procent zemědělské půdy zobchodováno spekulativně, tedy za účelem rychlého nákupu a prodeje do dvou až tří let. Kapitálové fondy a dlouhodobí investoři nakupují 30 až 40 procent půdy a pod 50 procent nakupují zemědělci. Červený na konferenci řekl, že je nutné vytvořit opatření, která nebudou nutit zemědělce vynakládat někdy až dvojnásobné prostředky na místech, kde to není potřeba, a naopak se zaměřit na oblasti, kde problém s ochranou půdy nyní je, zmínil velké agropodniky. "Firmy a mnoho zemědělců tyto skutečnosti dodržují. Mnohdy na některých místech zbytečně. A naopak některé firmy na důležitých místech to prostě přechází," dodal Červený. Prioritou vlády je podle něj zadržování vody v krajině.*