Zemědělci kvůli suchu očekávají nižší hektarové výnosy i horší kvalitu plodin. Aktuálně jsou podle nich nejvíce ohroženy zejména jarní obilniny, které kvůli suchu špatně vzcházejí a nerostou. Avizované deště mohou situaci částečně zlepšit, bude ale záležet na jejich intenzitě a plošném rozložení, uvedli zemědělci. 

Další tlak na růst cen

"Sucho se promítne především do nižších výnosů, a tedy nižší produkce potravin a surovin. V kombinaci s aktuálně nízkými cenami to může znamenat výrazný tlak na ekonomiku zemědělských podniků," uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Také agrární analytik Petr Havel očekává nižší hektarové výnosy a horší kvalitu hospodářských plodin. Rizika sucha budou zemědělce podle Havla provázet až do doby sklizně, očekává přitom plošnější intenzitu dopadů oproti minulým rokům. Dopady sucha mohou podle Havla představovat také další tlak na růst cen zemědělských komodit. Míru zdražení ale podle něj ovlivní další vývoj počasí a letošní sklizeň v dalších zemích. "Růst nemusí být velký, na druhou stranu jsou tu mimo jiné náklady na pohonné hmoty a hnojiva, které do cen také promluví," řekl. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal upozornil, že sucho neznamená jen pomalejší růst plodin. "Rostliny jsou oslabené a náchylnější k dalším stresovým faktorům, jako jsou škůdci nebo jarní mrazy," uvedl Doležal. Kombinace sucha, mrazů i přemnoženého hraboše vede podle něj k tomu, že porosty nevzcházejí a nevyvíjejí se tak, jak by bylo potřeba, což se může výrazně projevit na výnosech i celkové letošní úrodě. Aktuálně jsou podle agrárníků suchem nejvíce ohrožené jařiny, riziko se ale postupně rozšiřuje i na další plodiny. "Problémy očekáváme u kukuřice, brambor nebo cukrovky. Významným dopadem je také nedostatek píce, což může zasáhnout živočišnou výrobu," uvedl Pýcha. Zemědělci se snaží dopady sucha omezovat, jejich možnosti jsou ale omezené, uvedli agrárníci. Využívají například šetrné technologie zpracování půdy s cílem snížit odpar vody, pěstují meziplodiny, které v půdě drží vláhu nebo odolnější odrůdy. Prevenci představuje i vyšší podíl organické hmoty v půdě, čehož lze dosáhnout využitím organických hnojiv. V některých případech mohou zemědělci využít i závlahy, jde ale o finančně náročné řešení. "Při současných nízkých výkupních cenách tak často stojí před obtížným rozhodováním, zda se jim taková investice vůbec vyplatí. Na řadě míst to navíc ani není možné, protože chybí infrastruktura nebo povolení. V praxi se tak zavlažují jen některé druhy zeleniny a část ploch chmele nebo vinné révy," dodal Doležal. Agrární komora ČR proto vyzve Ministerstvo zemědělství k úpravě některých dotačních podmínek, které jsou v době výraznějšího sucha obtížně splnitelné, nebo kontraproduktivní. Komora například navrhuje zrušení povinných neposečených ploch na trvalých travních porostech nad 30 hektarů. "Ty dnes v praxi slouží jako útočiště a zdroj potravy pro hraboše. Zrušení tohoto opatření by zároveň mohlo alespoň částečně zmírnit nedostatek krmiva způsobený letošním extrémním suchem," uvedl Doležal.*