
Čeští zemědělci letos podali 30 684 jednotných žádostí o evropské dotace, jejichž prostřednictvím žádají o přímé platby na plochu obhospodařované půdy, chov hospodářských zvířat či o neprojektovou podporu na rozvoj venkova. Meziročně jde o téměř stejný počet žádostí. V tiskové zprávě to uvedl Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který žádosti přijímá a podporu vyplácí. Mezi farmáře fond rozdělí zhruba 30 miliard korun, podobně jako loni. V roce 2024 SZIF v takzvané Společné zemědělské politice EU rozdělil 41,2 miliardy korun.
O podpory letos zažádalo 29 950 zemědělců, někteří podali více než jednu žádost. "Pro srovnání s loňským rokem mohu uvést, že loni bylo za celé období, tedy v řádném termínu i v termínu se sankcí podáno 30 275 žádostí od 29 598 žadatelů," uvedl Josef Miškovský, ředitel Odboru přímých plateb a environmentálních podpor SZIF.
Jednotné žádosti mohli zemědělci podat v řádném termínu do 15. května a poté do 9. června, ovšem se sankcí jedno procento za každý pracovní den prodlení. Peníze fond následně zemědělcům vyplácí podle daného harmonogramu. Podpory nejprve vyplatí ze svého rozpočtu a v případě evropských dotací následně věc předává Evropské komisi, která data kontroluje a ověřuje, zda byly dotace vyplaceny správně podle pravidel EU. Pokud je vše v pořádku, EU proplatí Česku odpovídající část nákladů z evropského rozpočtu. Pokud najde nesrovnalosti, může část výdajů neuznat.
Prostřednictvím jednotné žádosti mohou zemědělci žádat například o platbu vázanou na produkci, která má napomáhat konkurenceschopnosti a udržitelnosti.
Letos mohou nově platbu získat i chovatelé na masná telata, která v průběhu minimálně prvního měsíce od svého narození nebyla chována na hospodářství žadatele o dotaci z důvodu úhynu nebo utracení v prvním měsíci života. Změny se týkají i ekologických zemědělců. Pokud pěstují zeleninu nebo speciální byliny na výměře přes 50 hektarů, na přesahující plochu zmíněných plodin dostanou dotaci z jiného titulu.*