Pátek 15. květen 2026svátek má Žofie
O vývinu a růstu plodu, živé hmotnosti a zdravotním stavu telete při narození rozhoduje správná výživa dojnic, resp. jalovic v poslední fázi gravidity. Březí zvířata mají schopnost ukládat proteiny, minerální látky a vitamíny v množství potřebném nejen pro výživu plodu, ale i k tvorbě rezerv, které jsou využity v první fázi laktace. Na rozdíl od jiných kategorií skotu se tele v raném postnatálním období chová jako nepřežvýkavé zvíře.
Narozené tele má velmi nízkou aktivitu žaludečních, pankreatických i střevních enzymů. V prvním období je aktivní pouze slez, jehož fyziologický objem je po narození asi 2 l a do věku 4 týdnů se zvětší přibližně na 5 l. S věkem se postupně vyvíjí i předžaludek. Ve 12. týdnu (3. měsíc věku) je vyvinutý ze 70 % celkového objemu a tele může přijmout objemově 10–15 l krmiva, v 16. týdnu (4. měsíc věku) dosahuje již 84 % a tele je schopno přijmout až 30 l krmiva.
Mlezivo je pro tele nezastupitelnou výživou v raném postnatálním období z hlediska zajištění pasivní imunity. Přijaté Ig vytvářejí obrannou bariéru mezi organismem a zevním prostředím, vytváří se tzv. „pasivní imunita“. Tato získaná pasivní imunita se postupně snižuje do 35.–37. dne věku telete. Až po této době je tele schopno postupně vytvářet, v odpovídající výši, vlastní protilátky aktivním způsobem přesto, že se imunitní systém telete začíná rozvíjet již ve věku 15–20 dnů. Na dobré úrovni funguje imunitní systém telete až od 9.–10. týdne věku (asi ve věku 2–3 měsíců). Mlezivo je oproti zralému mléku charakteristické vyšším obsahem sušiny, bílkovin (albuminů a globulinů), peptidů, vyšším obsahem některých aminokyselin (glycin, serin, cystin), ale i minerálních látek (Ca, P, Mg, Na, Fe, Cu, Zn, Co, I), vitaminů (A, E, D, B1, B2, B6, B10 a C) a vysokým obsahem β-karotenu. Oproti mléku má mlezivo stejný obsah tuku a o něco nižší obsah laktózy. Mlezivo obsahuje i další biologicky účinné látky: laktoferin (protiinfekční faktor účinný proti virům, bakteriím, plísním), interferon, cytokiny, lysozym (rozrušuje buňky bakterií), laktoperoxidázu (má širokospektrální účinek na bakteriální patogeny), různé protizánětlivé látky, hormony (inzulin, kortison, prolaktin, tyroxin, trijodthyronin, růstové hormony) a faktory ovlivňující růst a vývoj telete, např. IGF-I (insulin like growth factor I) nebo IGF-II (insulin like growth factor II). Mlezivo je i senzoricky odlišné od zralého mléka, je hustší, lepkavé, nažloutlé barvy a mírně slané. O konkrétním složení a kvalitě kolostra rozhoduje celá řada faktorů.
U zdravých dojnic ovlivňuje kvalitu kolostra:
Všechny výše popsané nedostatky v technice krmení vedou k dietetickým poruchám, až k dyspepsii, označované jako Dyspepsia neonatorum. Jde o funkčně morfologickou poruchu, dochází k narušení látkové výměny, dehydrataci až intoxikaci organismu. Nastává změna peristaltiky, změny v sekreci trávicích enzymů, objevuje se nechutenství a dochází k průjmům. Dyspepsie je onemocnění polyfaktoriální, na kterém se podílí řada dalších faktorů. Často vychází již ze špatného krmení a ošetřování březích dojnic (hypovitaminózy, minerální karence, ketózy, alkalózy, acidózy, mastitidy). Průjmové stavy jsou doprovázeny ztrátou tekutin a minerálií a telata při těžkých dyspepsiích hynou, zejména v důsledku dehydratačního
V období mléčné výživy je hlavním krmivem nativní mléko nebo mléčná krmná směs. Je třeba dbát na hygienickou nezávadnost podávaného mléka (mastitidy, rezidua léčiv, původce onemocnění), hygienu napájecího zařízení a krmení. V prvém měsíci života telete je potřeba, aby živiny a energie z 90–100 % byly kryty mlékem (mléčnou krmnou směsí). V provozních podmínkách se již od 4. dne věku osvědčuje podávání vysoce kvalitní doplňkové směsi typu starter. Chutnost starteru je velmi důležitá pro množství jeho příjmu, a tím i zkrácení doby odstavu telete. Pro zvýšení chutnosti se do startérů přidávají chuťově atraktivní krmiva, např. sušené mléko. Nedodržování zásad správné výživy, ale i techniky krmení, vede k řadě dietetických poruch, které vyvolávají onemocnění telat. Častým onemocněním telat na mléčné výživě je tympanie. Velmi častou příčinou snížené produkce telat, snížením hmotnostních přírůstků, je Indigesce telat při přechodu z mléčné výživy na výživu rostlinnou. S tímto onemocněním se setkáváme při náhlém přechodu z mléčné výživy na hrubé objemné krmivo.
Pro zlepšení růstu, konverze krmiva a zlepšení zdravotního stavu telat se mohou do jejich diety přidávat nejrůznější doplňky. Z hlediska prevence onemocnění telat se provádí okyselení mléka nebo mléčného nápoje. Okyselení vede k podpoře trávení a má i konzervační účinek. Toto okyselení lze realizovat biologickou nebo chemickou cestou. Biologická cesta využívá kulturních kmenů laktobacilů Streptococcus lactis, Lactobacillus acidofilus, L. bulgaricus, L. termofilus. Chemicky lze mléko a mléčné nápoje okyselit přídavkem organických kyselin (kyselina mravenčí, octová, propionová, mléčná, citronová a další). Jedny z významných doplňků, které se v praxi osvědčily, jsou probiotika a prebiotika. Použití těchto doplňků vede ke snížení výskytu střevních chorob, ale i chorob dýchacího ústrojí. U telat, kterým byly podávány uvedené doplňky, se výrazně snížil výskyt průjmových onemocnění a s ním související i úhyn telat.
Po odstavu jsou telata krmena rostlinnými krmivy, především kvalitními objemnými krmivy s nižším obsahem vlákniny, jejíž podíl postupně s rozvojem předžaludku stoupá a množství jadrných krmiv v době od 3.– 6. měsíce věku se postupně snižuje.
Prof. Ing. Eva Straková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, FVHE VETUNI Brno
Podrobněji v časopise Krmivářství 3/2026.
