Zámecké historické zahrady pomáhají podle vědců chránit biodiverzitu

08.06.2026 | 09:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zámecké historické zahrady pomáhají podle vědců chránit biodiverzitu

Zámecké historické krajinářské zahrady uchovávají cenné přírodní biotopy, které jsou v intenzivně využívané české krajině stále vzácnější. Významně tím přispívají k ochraně biodiverzity. Vyplývá to z výzkumu vědců Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), o kterém ústav informoval v tiskové zprávě. Historické zahrady podle vědců představují v krajině zatížené intenzivním zemědělstvím a urbanizací často poslední místa s dochovanou přírodou. Pomáhá k tomu zejména dlouhodobě šetrné hospodaření.

Nejvíce přírodních biotopů je v okrajových částech zahrad

V zámeckých zahradách se masivně nepoužívají chemické látky ani se výrazně nezasahuje do přírodního prostředí. Nejvíce přírodních biotopů s největší kvalitou se podle výzkumu nachází v méně udržovaných okrajových částech zahrad. Přírodní biotop je ucelený prostor s jedinečnými přírodními podmínkami, ve kterém žijí a vzájemně se ovlivňují specifická společenství rostlin a živočichů. Vědci zjistili, že výrazně vyšší podíl přírodních biotopů, k nimž patří zejména lesy, druhově bohaté louky a vodní prvky, obsahují především větší zahrady. Vodní prvky přitom podle nich bývají v české krajině často degradovány, a ztrácí svou přirozenou schopnost zadržovat vodu a poskytovat domov rostlinám a živočichům. 

V zahradě u zámku Žehušice zůstaly například zachovány staré duby letní, které jsou pozůstatkem lužního lesa. Podle vědců mají nejen výraznou estetickou hodnotu, ale podporují i rozmanitá a jedinečná druhová společenstva. U zámku Kačina pak vytváří vodní prvky v parcích domov pro řadu vodních a mokřadních rostlin. Obě zámecké zahrady leží na Kutnohorsku. "Zahrady fungují jako jakési paměťové ostrovy krajiny, uchovávají druhy i struktury, které jinde zanikly. Kombinace historického designu a citlivé péče vytváří ideální podmínky pro zachování přírody i v kulturní krajině," uvedla vedoucí odboru kulturní krajiny a sídel VÚK Markéta Šantrůčková.

Studie vychází z analýzy desítek historických zahrad v České republice a využívá detailní data o přírodních biotopech v systému Natura 2000, který je celoevropskou sítí chráněných území. Jeho hlavní úlohou je chránit nejcennější a nejohroženější druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště.*

Pridaj komentár

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.