Zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce podle ODS a Pirátů zatíží malé a střední zemědělce, a naopak prospěje velkým agropodnikům. Novinářům to po semináři "Předkupní právo - cesta do pekel nebo k prosperitě. Jak zajistit přístup k půdě pro aktivní zemědělce a mladou generaci," řekli zástupci stran a Asociace soukromých zemědělců. Přípravu zákona má v programovém prohlášení současná vláda.

Obavy o rozvoj menších farem

Se zákonem nesouhlasí ani Asociace soukromého zemědělství (ASZ) zastupující malé a rodinné farmy. "O tento nástroj nestojíme. Pro koho se zákon tedy dělá, když se nedělá pro menší, lokální, malé a začínající farmy?" otázal se předseda asociace Jaroslav Šebek. Problém zákona podle Šebka spočívá v tom, že je v něm zavedená takzvaná informační odpovědnost, ze které vyplývá, že zemědělci dostanou informaci o prodeji půdy. "Velký hráč vždy toho malého zemědělce přeplatí," řekl Šebek. Podle předsedy ODS Martina Kupky by přijetí zákona zvýhodnilo velké podniky, a malé a střední naopak znevýhodnilo, protože mají často obtížnější podmínky, jak zemědělskou půdu pořídit. Piráti varují před tím, že postavení agroholdingů se po přijetí zákona zesílí a sníží se konkurenční prostředí. "Česká zemědělská půda se nesmí stát kořistí několika agroholdingů," uvedl poslanec Martin Šmída (Piráti). Zákon by podle něj stanovil, pokud by chtěl vlastník prodat půdu, aby ji první nabídnul tomu, kdo na ni hospodaří. "Zní to nevině, ale skutečně to pomůže Agrofertu a dalším velkým podnikům," dodal Šmída.  Předložení návrhu zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu má vláda i ve svém plánu legislativy. S předložením Ministerstvo zemědělství počítá v prvním čtvrtletí 2027, zákon by měl nabýt účinnosti v roce 2028. Podle dřívějších vyjádření by mělo jít o předkupní právo pro propachtované pozemky. "Cílem je zejména zamezení spekulacím, podpora potravinové suverenity, posílení suverenity podnikání," uvádí legislativní plán. Vytvoření návrhu zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu žádaly i některé zemědělské nevládní organizace. Šebek připomněl, že existují jiné nástroje, které mohou podpořit nákup půdy, například prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Zavedení právní úpravy by podle Josefa Stehlíka z ASZ mohlo také zastavit rozvoj menších farem a vznik nových, protože předkupní právo by limitovalo jejich možnosti dostat se k nové zemědělské půdě.

Ministerstvo dosud žádný návrh zákona nepředstavilo, Šebestyán letos koncem března ale řekl, že by chtěl otevřít debatu o předkupním právu na zemědělskou půdu. V posledních letech podle něj výrazně přibývá vlastníků zemědělské půdy, kteří na ní nehospodaří, což mimo jiné ztěžuje mladým zemědělcům začít se zemědělským podnikáním.

Zemědělská půda podle dat Českého statistického úřadu dosahovala v roce 2024 v ČR téměř 4,2 milionu hektarů. Podle společnosti Farmy.cz loni dosáhla průměrná tržní cena zemědělské půdy 372 550 Kč za hektar, což představuje meziroční nárůst o 3,4 procenta oproti ceně 360 360 Kč za hektar v roce 2024.*