Výzkumná skupina Innovative Genomics Institute (IGI) v kalifornském Berkeley, kterou založila jedna z objevitelek techniky CRISPR Jennifer Doudna, oznámila zahájení nového programu, jehož cílem je využít metodu CRISPR pro úpravu genů rostlin tak, aby se zvýšila jejich schopnost ukládat uhlík. Větší množství rostlin schopných vychytávat oxid uhličitý z atmosféry může přispět ke snížení maximálních teplot, a tudíž i ke zpomalení klimatických změn. Informuje o tom aktualita spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.

Jedním z hlavních cílů projektu je podle zprávy upravit enzymy, které se podílejí na fotosyntéze. Rostliny by pak mohly růst rychleji, čímž by byly vhodnější pro testování a zároveň by byly omezeny některé vedlejší reakce, při nichž se uvolňuje oxid uhličitý do prostředí.

Zmíněné úpravy fotosyntetických enzymů jsou však pouze polovinou úspěchu. V momentě, kdy jsou rostliny zužitkovány půdními mikroby, zvířaty či lidmi, se uhlík obvykle vrací z rostlin zpět do prostředí. Udržení uhlíku v půdě, případně nalezení jiných způsobů jeho ukládání je proto minimálně stejně tak důležité jako jeho zachycení. K uložení více uhlíku v půdě by mohly pomoci větší a hlubší kořenové systémy, protože pokud rostlina odumře a její části budou hluboko pod zemí, je méně pravděpodobné, že se uhlík dostane rychle zpět do ovzduší, uvádí dále aktualita spolku.

Většina počátečního výzkumu IGI se bude soustředit na rýži (je již důkladně prozkoumána a vědci v podstatě vědí, jak ji upravit), a to jak v oblasti fotosyntézy, tak v oblasti kořenových systémů. Zároveň bude podle zprávy institut pracovat na vývoji lepších technik pro úpravu genů čiroku, tedy základní plodiny, která je pro výzkumníky obzvláště záludná.

Program je financován grantem od nadace Marka Zuckerberga a Priscilly Chanové.