Postupy používané v zemědělské prvovýrobě se neustále mění. Důvodem jsou ekonomické tlaky, klimatická změna, nové technologie i stále složitější legislativa. Zavádění inovací do běžného provozu však nebývá jednoduché. Ne vždy totiž výzkum nebo systém podpory reagují na to, co zemědělci skutečně potřebují řešit. Právě proto vznikl Spolek pro inovativní a udržitelné zemědělství, z.s., ve zkratce SIUZ. Nevytvořila jej výzkumná instituce ani státní správa, ale sami progresivní sedláci, kteří chtěli sdílet zkušenosti, hledat praktická řešení a upozornit na to, že v České republice dlouhodobě chybí systematická podpora moderně hospodařících farem.

SIUZ sdružuje sedláky a zemědělské podniky, kteří se nebojí ověřovat nové technologie přímo v provozu. Členství není omezeno velikostí podniku ani režimem hospodaření. Rozhodující je ochota spolupracovat, sdílet zkušenosti a rozvíjet precizní a udržitelné zemědělství. Různorodost členských podniků zároveň umožňuje ověřovat stejné technologie v odlišných půdních, klimatických a výrobních podmínkách. Větší počet opakování pomáhá rychleji rozpoznat skutečný přínos nového postupu i jeho případná omezení a urychluje bezpečné zavádění inovací do širší praxe.

Spolek otevřený zemědělcům

O činnosti spolku hovořila ředitelka SIUZ Ing. Martina Poláková v rozhovoru, který vznikl během akce Naše pole v Nabočanech. Právě tato akce dobře ukázala, jakým způsobem chce SIUZ propojovat zemědělskou praxi, výzkum, technologické firmy a odborné poradenství.

Spolek se zde prezentoval společně s Centrem precizního zemědělství České zemědělské univerzity v Praze prostřednictvím semináře vedeného doc. Milanem Kroulíkem, který je odborným řešitelem řady výzkumných projektů a operačních skupin EIP, do nichž jsou zapojeny také SIUZ a jeho členové.

Výzkum díky této spolupráci získává přímý kontakt se zemědělci, jejich zkušenostmi a skutečnými provozními problémy. Může sledovat, jaké technologie farmy používají, jaké otázky řeší a co potřebují odborně ověřit. Zemědělci naopak získávají možnost porovnat své zkušenosti s výsledky měření a výzkumu a ověřit, zda nový postup funguje nejen pocitově, ale také z agronomického, ekonomického a environmentálního hlediska.

Nižší potřeba vstupů, robotizace

Společným cílem moderního zemědělství je přesnější práce na pozemku a snižování spotřeby zemědělských vstupů, zejména minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Do popředí zájmu se dostává i robotizace.

Návštěvníci akce Naše pole si mohli prohlédnout například kamerový systém DAT Ecopatch, určený pro rozpoznání ohnisek plevelných rostlin v hustě setých obilninách či řepce a umístěný na ramenech klasického postřikovače, nebo ultrapřesný postřikovač Rumex určený k bodové regulaci jednotlivých plevelů jak v polních plodinách, tak zejména při likvidaci šťovíků a jedovatých bylin na loukách a pastvinách luk také a množitelských porostech jetelovin. Představen byl rovněž secí stroj umožňující současně s výsevem provádět páskovou aplikaci postřiku a zajímavé možnosti mechanické kultivace a mulčování meziřádků, nebo stroj pro podpovrchovou aplikaci kapalných hnojiv.

Tyto technologie ukazují, že moderní zemědělství nemusí znamenat pouze vyšší výkon nebo větší pracovní záběr strojů. Stále důležitější je přesnost zásahu. Přípravek, hnojivo nebo mechanické opatření se využijí jen tam, kde jsou skutečně potřebné. To může snížit náklady, omezit zatížení prostředí a současně zachovat požadovanou účinnost.

Celý článek naleznete v týdeníku Zemědělec.*