Jarní obilniny patří v České republice mezi nezbytnou součást osevních postupů. Jarní pšenice je často jedinou možností po špatném přezimování ozimých plodin. Pěstební plochy jarní pšenice značně kolísají v souvislosti s průběhem počasí na podzim a v zimě. Naopak pěstování sladovnického jarního ječmene má u nás dlouholetou tradici, tedy i houbové choroby jarního ječmene jsou významnější než na jarní pšenici.

Někteří původci houbových chorob obilnin jsou schopni přežívat na posklizňových zbytcích až několik let. Během zimního období tvoří pohlavní stadium, které je zdrojem variability populace patogenu a nositelem primární infekce. Je-li podzim dlouhý a teplý, jako tomu bylo v loňském roce, je možné již pozorovat příznaky listových skvrnitostí, a to především v raně setých porostech ozimů. Následuje-li po takovém podzimu mírná zima, inokulum houbových patogenů je na jaře dostatečně namnožené a porosty jarních obilnin mohou být ohroženy. Houbové patogeny, které jsou vedle přezimování na výdrolu, ozimech či posklizňových zbytcích přenosné i osivem, jsou zvlášť nebezpečné.

Konkrétními houbovými patogeny se ve svém článku v časopise Úroda (1/2023) zabývá Mgr. Jana Palicová, Ph.D., a kolektiv z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.

Jak v závěru uvádí, mezi nejvýznamnější houbové choroby jarních obilnin patří především choroby přenosné osivem. V ČR je nejvíce pěstován jarní ječmen, který je nejvíce ohrožen listovými skvrnitostmi, snětí prašnou a padlím travním. Základem úspěšné ochrany obilnin proti houbovým chorobám je především jejich včasné rozpoznání. Při podezření je nutné zaslat vzorky na mykologický rozbor a zjistit původce, aby mohla být přesně zacílena chemická ochrana. Diagnostické laboratoře jsou dostupné po celé republice, např. ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, Praha-Ruzyně.*