Volba technologie zpracování půdy představuje jeden z klíčových faktorů ovlivňujících úspěšné založení porostu. Vedle typu pěstované plodiny a klimatických podmínek je nutné zohlednit především aktuální fyzikální stav půdy, její strukturu, míru zhutnění, vodní režim i obsah organické hmoty. V podmínkách častějších výskytů přísušku a intenzivních srážkových epizod nabývá správná diagnostika půdního prostředí stále většího významu. Univerzální technologie zpracování půdy neexistuje – optimální řešení vždy vychází z konkrétních podmínek daného pozemku.

Základním předpokladem správného rozhodnutí o způsobu zpracování půdy je znalost půdního profilu. Hodnocení zahrnuje zejména půdní strukturu, rozložení jednotlivých horizontů, míru utužení, hloubku prokořenění, infiltraci vody, aktivitu půdních organismů a rozložení posklizňových zbytků.

Výsledky půdní sondy často ukazují, že zhutněné vrstvy nevznikají pouze v podorničním horizontu, ale mohou se nacházet i mělčeji jako důsledek opakovaných přejezdů nebo nevhodně načasovaného zpracování půdy. Současně lze identifikovat rozdíly v biologické aktivitě jednotlivých částí pozemku či omezený vývoj kořenového systému způsobený nedostatečnou pórovitostí půdy.

Právě na základě těchto zjištění lze objektivně rozhodnout, zda je vhodné provést hlubší kypření, pásové zpracování, případně využít přímé setí či technologii no-till. Diagnostika tak představuje významný podklad nejen pro volbu technologie, ale i pro dlouhodobé sledování změn půdního prostředí.

Strip-till jako cesta mezi konvenčním hospodařením a přímým setím

Jednou z technologií, jejíž význam v posledních letech roste, je pásové zpracování půdy (strip-till). Princip spočívá ve zpracování pouze úzkého pásu určeného pro budoucí řádek plodiny, zatímco meziřádky zůstávají nezpracované a jsou kryty rostlinnými zbytky. Tím dochází ke kombinaci výhod konvenčního zpracování v zóně vývoje kořenového systému a současně k zachování nedotčeného nezpracovaného pásu v meziřadí, s ponecháním posklizňových zbytků na povrchu, a tvorbě přirozeného prostředí půdního edafonu. V pásu dochází ke kypření, vytvoření vhodného seťového lůžka a podle použité technologie také k aplikaci hnojiv nebo samotnému výsevu.Významnou předností této technologie je omezení počtu pracovních operací a přejezdů po pozemku, což s sebou nese finanční úsporu přes 2000 Kč/ha. Současně dochází ke snížení spotřeby pohonných hmot, omezení utužování půdy a lepšímu hospodaření s půdní vláhou. Nezpracované meziřádky přispívají ke snížení rizika vodní i větrné eroze, zpomalují odpar vody a podporují biologickou aktivitu půdy.

Ověřování technologie v provozních podmínkách

V průběhu několika vegetačních období byly sledovány porosty zakládané technologií strip-till v různých oblastech České republiky. Hodnoceny byly zejména parametry vzcházení, vývoj kořenového systému, homogenita porostu, hospodaření s půdní vláhou a ekonomická stránka této technologie.

Mělník | úspora nákladů 1920 Kč/ha

Založení porostu ozimé pšenice proběhlo do strniště předplodiny s výsevkem 170 kg/ha. Před setím proběhla herbicidní likvidace výdrolu a plevele. Po zasetí na povrchu zůstávají rostlinné zbytky v meziřadí.

Při první inventarizaci porostu byl pozorován rychlý start kulturních rostlin. V porovnání s konvenční technologií, kde byla provedena kultivace, vykazovaly porosty po technologii strip-till větší výšku. Vedlejším přínosem setí do strniště bylo ušetření půdní vláhy, kterou rostliny v technologii strip-till následně využily pro svůj růst. Posklizňové zbytky mezi vysetými pásy kulturních rostlin vytvořily přirozeně ochranný mulč, který zabraňuje nadměrnému odparu vláhy a ohřívání povrchu. Díky podrytí výsevních pásů byla oblast zbavena zhutnělých vrstev. Zemina v oblasti kořenového systému rostlin byla kyprá a poskytuje optimální podmínky k jeho vývoji.

Květnové teplé počasí a rozvinutý kořenový systém umožnily mohutný nárůst biomasy. Jednotlivé mezery mezi pásy rostlin jsou zcela využity listy. Výška porostu i jeho zralost byla v rámci celého pozemku uniformní.Během sklizně ozimé pšenice jsme provedli měření výnosů zrna: porovnání porostů založených technologií strip-till s konvenčně založeným porostem. Oba porosty dopadly se svými výnosy shodně. Rozdíly jsou však v náročnosti založení porostů. S mechanizátorem jsme se dopočítali k rozdílům v úspoře času: 59 minut/ha a v úspoře nákladů 1920 kč/ha. Porovnání skutečně provedených pracovních operací, které zemědělec běžně provádí: talířové brány, radličkový kypřič, desikace a setí, vůči části pozemku, kde proběhly pouze pracovní operace: desikace a strip-till setí. Do finanční kalkulace bylo zahrnuto: spotřeba paliva, mzda zaměstnance, amortizace traktoru a opotřebitelné díly strojů.

Aktuální porosty Havlíčkův Brod

Porost ozimé řepky založen metodou strip-till napřímo do strniště po obilnině. Na 1/3 pozemku byla aplikována kejda před secím strojem, současně byla 1/3 pozemku vynechána pro porovnání s technologií celoplošné přípravy radličkovým strojem do 15 cm a následné setí secí kombinací. V září byl porost rovnoměrně vyřádkovaný s výdrolem předplodiny, který byl následně ošetřen. Na začátku prosince byly rostliny připravené na zimní období, již patrný mohutný kořenový systém. Rostliny více odolné vůči změně klimatu.

Srovnání rostlin v únoru z předělu pole – kořeny po technologii strip-till sahají v průměru do hloubky 24 cm. Referenční rostliny – kořenový systém průměrně sahá pouze do hloubky 7 cm. 

Aktuální porost ke konci května: rostliny strip-till (vlevo na obr. výše) dosahují výrazně většího množství šešulí, které se jistě pozitivně projeví ve výnosu v porovnání s konvenčně založeným porostem (vpravo na obr. výše). Výsledky ze sklizně se dozvíte na stránkách agrics.cz.

Moderní technologie zpracování půdy by měly vycházet z objektivního posouzení skutečného stavu půdního prostředí. Půdní sonda představuje jednoduchý diagnostický nástroj umožňující identifikovat limitující faktory ovlivňující vývoj porostu a následně zvolit odpovídající technologii setí.

Pásové zpracování půdy představuje jednu z možností, jak skloubit požadavky na kvalitní přípravu seťového lůžka s ochranou půdní struktury a efektivnějším hospodařením s vodou. Zkušenosti z provozních podmínek ukazují, že při správném použití může tato technologie přispět ke stabilizaci produkce zejména v podmínkách proměnlivého průběhu počasí a rostoucí potřeby šetrného hospodaření s půdou.*

Autor: Ing. Jan Nedoma, AGRI CS a.s.