Jalovice pro obnovu stáda bývají vybírány a odchovávány tak, aby posouvaly genetickou kvalitu základního stáda krav. Od narození je třeba optimální výživou cíleně podporovat jejich růst a vývin, aby se z nich staly produktivní a dlouhovýkonné krávy. Ačkoliv kvalita odchovu a výživy významně ovlivňuje jak růst a vývin jalovic v tomto období, tak jejich produkci v dospělosti, ne každá jalovice má potenciál stát se vynikající, vysoce užitkovou a bezproblémovou krávou základního stáda.

K nejčastějším výběrovým kritériím patří původ, užitkovost matek a jejich zdraví, ale též utváření zevnějšku a temperament.

Výživa je zásadní faktor

Výživa a krmení jsou pro růst a vývin mladých jalovic pro obnovu stáda zásadní. Dobře prospívající a rostoucí jalovice se brzy zapojují do reprodukce, mají menší riziko okoloporodních komplikací, jako prvotelky produkují více mléka a lépe konkurují dospělým kravám. Také bývají déle v produkci a dosahují vyšších celoživotních užitkovostí. To je důležité nejenom pro hodnocení efektivity odchovu, ale i pro celkové ekonomické výsledky podniku, protože náklady krmivo mohou tvořit i více než 75 % variabilních nákladů odchovu, zatímco výnosy se dostaví až ve chvíli, kdy se jalovice poprvé otelí. Čím lepší produkce tedy dosáhne a čím delší je její produkční život, tím efektivnějším byl její odchov.

Průměrný denní přírůstek

Intenzita růstu (vyjádřená průměrným denním přírůstkem) a kondice jalovic jsou nejlepšími ukazateli toho, zda jsou splněny jejich nutriční požadavky. Jalovice potřebují v krmné dávce dostatek energie (10,5 MJ ME/kg sušiny či více) a odpovídající obsah bílkovin (12 až 22 % hrubého proteinu v závislosti na věku / fázi odchovu, živé hmotnosti a případné březosti) k dosažení optimální intenzity růstu, přičemž potřeba bílkovin v krmné dávce klesá s rostoucí hmotností jalovice, protože se snižuje relativní přírůstek hmotnosti. Například jalovice v prvních třech měsících života dovede svou živou hmotnost zdvojnásobit, ale obvykle to trvá dalších devět měsíců, než svou hmotnost opět zdvojnásobí, proto telata před odstavem snadno dosáhnou průměrného denního přírůstku kolem jednoho kilogramu, ale v dalších obdobích se optimum pohybuje kolem 0,5 až 0,7 kg za den.

Výživa a její optimalizace

V případě, že se k odchovu odstavených, resp. pre-pubertálních jalovic využívá pastvy, je důležité pro ně vyhradit plochy s kvalitním pastevním porosten, aby mohly pokračovat v odpovídajícím růstu až do připuštění, aniž by bylo nutné přílišné přikrmování. Dobře obhospodařované pastviny s vysokým podílem jílků mohou zajistit kompletní výživu jalovic všech věkových kategorií, přesto je někdy pro udržení optimálního tempa růstu a vývinu nutné využít přikrmování doplňkovými krmivy. Zejména v případech, kdy je pastva z nějakého důvodu limitovaná (např. v důsledku nepříznivého průběhu počasí a špatného obrůstání) a hrozí omezení růstu pasených jalovic. I když se některé nepříznivé události omezující intenzitu růstu jalovic může podařit „dohnat“ díky tzv. kompenzačnímu růstu.  Spoléhat se na tento jev je dosti rizikové, protože se u každého zvířete liší. Krom toho kompenzační růst jen zřídka zvládne plně vyrovnat ztrátu způsobující rozdíl mezi aktuální živou hmotností a cílovou hmotností jalovic. Stejně tak jen málokdy dokáže vyrovnat rozdíly v živé hmotnosti mezi zvířaty ve skupině. Proto bývá nákladově efektivnější zvolit přikrmování jalovic konzervovanými objemnými krmivy či koncentrovanými krmivy. Tyto krmné doplňky by měly obsahovat alespoň 11 MJ ME/kg sušiny a hrubý protein potřebný pro naplnění nutričních potřeb v dané životní fázi jalovice. Je třeba pravidelně sledovat kondici jalovic, aby nedocházelo k nežádoucímu ztučnění, čímž by se doplňkové krmení stalo kontraproduktivním a neekonomickým, protože může způsobit problémy.

Co je velmi důležité

• Je nezbytné se vyhnout náhlým změnám v krmné dávce. Bachorová mikroflóra potřebuje čas na přizpůsobení. Jinak hrozí riziko vážných metabolických poruch, které mohou celý dosavadní průběh odchov poslat do kopru.
• Dostatečný obsah vlákniny v krmné dávce je zásadní pro funkci bachoru, proto alespoň 10 % krmné dávky musí tvořit odpovídající zdroj vlákniny.
• Doplňková krmiva mívají často vyšší obsah sušiny než pastevní porost, proto musí mít zvířat k dispozici dostatek pitné vody. Omezení dostupnosti napájecí vody redukuje intenzitu růstu jalovic a představuje významné riziko pro jejich welfare.

Důležitou součástí výživy je pokrytí potřeby vitamínů a minerálů. V neposlední řadě nelze zapomenout na dostatek čisté pitné vody, která je další nezbytnou součástí optimální výživy jalovic a nemusí jí být zrovna málo.

Hlavní fáze výživy jalovic

• Od odstavu do devíti měsíců věku

• je třeba se zaměřit na růst kostry a svalů, aby bylo v šesti měsících věku dosaženo 30 % živé hmotnosti dospělé krávy. Od devíti měsíců do připuštění
• je třeba se zaměřit na jalovice, které mají potenciál dosáhnout puberty (a 43–47 % živé hmotnosti dospělých krav) přibližně jeden až dva měsíce před plánovaným termínem připouštění a podpořit jejich optimální prospívání do připuštění, aby se zlepšilo procento zabřeznutí.

• Od připuštění do porodu

• Bylo prokázáno, že nedostatečná výživa březích plemenic, a to v podstatě v jakékoli fázi březosti ovlivňuje nejenom vývoj plodu, ale i vitalitu a odolnost telat po narození. Zanedbání či chyby ve výživě matek často vedou k narození telat s nižší porodní hmotností a vyšší pravděpodobností propuknutí onemocnění či úhynu.

Přestože nejvýraznější růst plodu bývá spojován s posledním trimestrem, tak závisí na V době, kdy se u jalovic blíží termín otelení, by měly dosahovat přibližně 85 až 90 % hmotnosti dospělé krávy. To znamená, že mezi připuštěním a otelením by měl jejich průměrný denní přírůstek být na úrovni cca 0,5 kg/den a tělesná kondice před prvním otelením by se měla pohybovat kolem 3,5 bodu. Aktuální hodnocení kondice vysokobřezí jalovice (či prvotelky) reflektuje především to, jak dobře bylo o plemenici postaráno v předcházejících 6–8 týdnech. Výživa v době před otelením je klíčovým faktorem pro průběh okoloporodního období a úspěšném návratu do reprodukce po otelení.

Ing. Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2026.