I v letošním roce redakce časopisu Úroda vybrala výherce soutěže pro diplomanty a doktorandy. Po vyhodnocení došlých článků se rozhodla ocenit následující dva autory. První místo získal Ing. Patrik Zimmer z České zemědělské univerzity v Praze, druhé Ing. Martin Matějovič z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který působí také na Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i.

Ing. Zimmer se ve svém článku věnoval regulaci chorob máku setého s využitím biologických přípravků. V úvodu článku připomíná, že mák je hostitelem některých chorob přenášených osivem. Zemědělství zároveň čelí významným změnám kvůli rostoucím regulacím Evropské unie na používání pesticidů. Tento trend vytváří naléhavou potřebu hledat alternativní způsoby ochrany rostlin zejména u plodin jako je mák setý. Pěstitelům se zhoršily možnosti ochrany porostu máku kvůli vypadnutí mořidla Cruiser OSR, který kombinoval instekticidní a fungicidní složku. Řada fungicidů, které se dříve používaly v pěstební technologii máku, je zakázána nebo regulována.

Deset pokusných variant

Studie sledovala celkem deset různých variant ochrany rostlin a zahrnovala dva konvenční fungicidy: Tilmor a Amistar Xtra. Nich byly testovány i dva biologické přípravky s fungicidními nebo fungistatickými účinky. Jednalo se o přípravek Polyversum na bázi houby (Pythium oligandrum) a pomocný rostlinný přípravek FIX-H+N, jehož účinné látky pochází z bakterií (Pseudomonas spp. a Paenibacillus spp.), popisuje autor v článku, který najdete v Úrodě č. 9/2024. Přípravky se testovaly v několika variantách, jednalo se například o časné, pozdní a opakované ošetření.

Efekt plazmy se liší podle plodiny

Ošetření osiva se věnoval také druhý z oceněných autorů, Ing. Martin Matějovič, s prací Vliv nízkoteplotní plazmy na klíčivost semen. V úvodu článku, který vyšel v Úrodě č. 10/2024 konstatuje, že nízkoteplotní plazma (LTP) je v současnosti jednou z neinvazivních a ekologicky šetrných metod ošetření osiva.
V práci popisuje vliv ošetření LTP na klíčivost semen a aktivitu superoxiddismutázy (SOD) tří vybraných druhů zemědělsky významných rostlin uložených po dobu jednoho, deseti a dvaceti roků v Genové bance Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Ošetření mělo tři varianty, trvalo 20, 25 a 30 minut.*