Rezistence klíčových škůdců řepky k pyretroidům se stala pro české pěstitele jednou z největších výzev v ochraně rostlin. Za tento inovativní přístup k řešení problému získal Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D., ze společnosti Agritec Plant Research s. r. o., prestižní ocenění časopisu Úroda. Dvě unikátní metodiky odhalují, jak lze pomocí synergického efektu fungicidů ze skupiny DMI a látky PBO obnovit citlivost škůdců k běžně používaným pyretroidům. Agronomové tak mohou přímo na farmách rychle a levně otestovat, které tank-mixy budou v jejich podmínkách skutečně fungovat, a zabránit tak ztrátám.

V čem spočívá přínos metodik pro agronoma, který se na jaře potýká s klesající účinností pyretroidů?

V metodikách je detailní popis vývoje rezistence u českých populací tří klíčových škůdců řepky (krytonosec čtyřzubý, blýskáček řepkový, dřepčík olejkový) a důvodů, proč ke ztrátě citlivosti k insekticidům došlo. Prvním cílem bylo poskytnout agronomům materiál se všemi informacemi o povaze rezistence. Je v nich popsáno, jak si agronom může ověřit úrovně rezistence a jak její dopad snížit kombinováním insekticidů s azolovými fungicidy (inhibitory demethylace, DMIs) nebo piperonyl butoxidem (PBO; účinná látka v přípravku Pangea Booster). Test je snadný a nevyžaduje zvláštní vybavení. Testovací sady dodávají pracoviště: Agritec Šumperk, OSEVA VaV Opava, ZVT Troubsko a MENDELU Brno. Agronom může provést sběr brouků a poslat vzorek k hodnocení na tato pracoviště. Sady lze připravit flexibilně podle zájmu agronoma a konkrétních přípravků, které má aktuálně na skladě a hodlá použít na svých polích pro jarní ochranu.

Metodika se zaměřuje na synergický efekt DMI fungicidů a PBO. Jak tyto látky v kombinaci s pyretroidy pomáhají „vrátit“ rezistentním populacím blýskáčka či dřepčíka jejich původní citlivost?

U blýskáčka řepkového, dřepčíka olejkového i pravděpodobně krytonosce čtyřzubého má u pyretroidů největší význam metabolická rezistence. Rezistentní brouci přežívají vysoké dávky, protože disponují vysokými hladinami enzymů cytochromu P450 (monooxygenáz). Ty detoxifikují molekuly pyretroidů dřív, než se dostanou na místo účinku – sodíkové kanálky nervových vláken. Pokud do těla hmyzu vstoupí PBO nebo určité azoly, enzymy se díky vyšší afinitě navážou na synergistu a dojde k jejich inhibici. Pyretroidy tak mohou vyvolat citlivou reakci u jedince, který by jinak nereagoval. Azolové fungicidy v hmyzím těle blokují stejnou skupinu enzymů cytochromu P450, které mohou za rezistenci k insekticidům. Metconazole a tebuconazole vykazují vyšší synergický efekt než prothioconazole a difenoconazole. Víme, že azol musí enzymy hmyzu přitahovat více než samotný pyretroid, jinak se efekt nedostaví. Výzkum optimálních dávek a dalších azolů, jako je například mefentrifluconazole, stále intenzivně pokračuje.

Co obnáší testování přímo na farmě a jak rychle je pěstitel schopen získat výsledek? Zemědělec si nechá připravit sadu k testování, odebere vzorek hmyzu z porostu a přenese 5–12 jedinců do jedné lahvičky. Ke sběru je potřeba smýkadlo, box a exhaustor. Vše je v metodikách popsáno a demonstrováno pomocí obrázků. Test samotný trvá 24 hodin. Poté se brouci z lahviček vysypou na podložku s bílým papírem a jednoduše se podle jejich projevů zjistí, co funguje. Je zásadní, aby se zjištěné informace zaznamenaly do tabulky a dostaly se zpět k výzkumníkům, protože celkové vyhodnocení všech shromážděných dat povýší výzkumnou i praktickou hodnotu získaných výsledků pro všechny pěstitele.

Pomohou vaše metodiky pěstitelům k přesnější a levnější optimalizaci tank-mixů? To je hlavním cílem. Výsledky testu nemají pouze okamžitý smysl pro aktuální rozhodnutí, co na farmě aplikovat, ale i dlouhodobý přínos. Podaří-li se zpracovat celý soubor získaných dat, mohou být výsledky uplatněny v geograficky širším měřítku i v sezónách následujících. Teprve z celkového souboru zjistíme, které azoly mají dostatečný synergický efekt, zda je konkrétní azol pro daný pyretroid lepším synergistou a v jakých konkrétních dávkách tyto kombinace fungují nejlépe. Každý test generuje důležité poznatky, které po vyhodnocení zpětně poslouží praxi k efektivnější ochraně porostů.

Testovali jste účinnost na třech škůdcích. Jsou popsané postupy stejně účinné u všech? Nejvíce testů proběhlo u blýskáčka řepkového, kde jsou metabolické úrovně rezistence nejvyšší a dopad synergistů nejvýraznější. Je možno znovu pozorovat rychlý knock-down efekt pyretroidů. U krytonosce čtyřzubého nejsou úrovně rezistence tak vysoké. U citlivých populací nemá smysl synergistu přidávat, ale citlivých populací v praxi ubývá. U dřepčíka olejkového rezistence k pyretroidům roste rychle. Zde hraje roli i mechanismus necitlivosti cílového místa (kdr rezistence). U tohoto typu rezistence záměny aminokyselin v sodíkovém kanálku nervového vlákna znemožňují navázání molekuly pyretroidu. V takovém případě synergisté nepomohou. Testování pomůže zjistit, zda lze u populací rezistenci překonat, či jde o mutaci jako ve Francii. To je klíčové pro budoucí ochranu.*