Aerobní stabilita siláže patří mezi klíčové ukazatele kvality konzervovaných krmiv. Po otevření žlabu nebo vaku dochází k přístupu kyslíku, což spouští aktivitu kvasinek a plísní, rozklad kyseliny mléčné a nárůst teploty krmiva. Intenzita tohoto procesu závisí mimo jiné na teplotě prostředí. Firma NutriVet, s. r. o. vyvinula pro průběžné sledování teploty krmiva na farmě přístroj NutriStabil – přenosný datalogger s Wi-Fi rozhraním, integrovaný SD kartou a čtyřmi digitálními teplotními čidly s rozsahem –30 až +85 °C, napájený ze sítě 230 V.

Materiál a metodika

Pro první řízený porovnávací pokus s tímto přístrojem byla použita kukuřičná siláž bez konzervačního přípravku, odebraná z provozního žlabu po nejméně 60 dnech fermentace. Chemický rozbor prokázal následující hodnoty: sušina 333,4 g/kg, pH 4,04, NEL 6,37 MJ/kg sušiny, kyselina mléčná 42,0 g/kg sušiny, kyselina octová 22,8 g/kg, kyselina máselná 0,0 g/kg, N-NH₃ 3,11 %, produkce mléka (tab.) 2 008,6 kg/t sušiny. Vzorek ~7 kg byl odebrán frézou a vložen do uzavíratelných plastových tašek (3×, každá ~7 kg) se třemi senzory vloženými do středu hmoty; jeden senzor byl volný pro měření teploty prostředí.

Měření probíhalo simultánně na dvou pracovištích, a to v laboratoři NutriVet (průměrná teplota 21,8 °C, rozsah 19,6–23,5 °C) a v garáži NutriVet (průměrná teplota 0,5 °C, rozsah –1,9 až +2,1 °C). Obě měření byla zahájena 21. 1. 2026 v 16:40 a ukončena 27. 1. 2026 v 9:40 (823 záznamů, interval 10 min). Data byla exportována ve formátu CSV a statisticky vyhodnocena (viz příloha).

Závěr

Pokus s přístrojem NutriStabil přinesl následující výsledky:

• Za prvé, kukuřičná siláž (pH 4,04) bez konzervantů nevykazovala při ~22 °C ani po šesti dnech žádné zahřívání nad teplotu prostředí.
• Za druhé, při teplotě ~0 °C se siláž ochladila na teplotu prostředí za 17,5 h a mikrobiální aktivita nebyla detekovatelná.
• Za třetí, mezisenzorické rozdíly stabilizované siláže byly výrazně nižší při 0 °C (0,28 °C) než při 22 °C (0,91 °C).
• Za čtvrté, teplotní odezva siláže na změny prostředí vykazovala zpoždění v řádu hodin.

Jak autor ve své příspěvku uvádí, výsledky jsou předběžné a budou rozšířeny o pokusy s dalšími druhy siláží a TMR při teplotách 20 a 30 °C.

Více se dočtete v článku Ing. Radko Loučky, CSc., který vychází v srpnovém čísle časopisu Náš chov.