Kukuřičná siláž se řadí ke skupině objemných sacharidových krmiv se zvláštním postavením vzhledem k vysokému podílu škrobu a tím i vysoké koncentraci energie ve srovnání s ostatními pícninami. Podle obecného doporučení související s vlivem na zdravotní stav dojnic by podíl škrobu v krmných dávkách neměl významně převyšovat 30 %. Z tohoto důvodu se tak mění priority ve šlechtění silážní kukuřice a šlechtitelské společnosti se tak již více než 20 let soustředí na zvýšení stravitelnosti vlákniny (NDF).

Stravitelnost NDF negativně ovlivňuje obsah ligninu v pletivech rostlin, který obecně stoupá s postupujícím vegetačním obdobím. V této souvislosti je však nutné poznamenat, že na rozdíl od jetelovin a trav není v případě silážní kukuřice pokles stravitelnosti NDF ve sklizňovém rozpětí obsahu sušiny významný.

Základním problémem hodnocení vlivu stravitelnosti NDF na užitkovost dojnice je velká variabilita získaných výsledků. Ta je dána použitím faktorů, které jsou uplatněny v prováděných pokusech, a také rozdílným typem objemných krmiv, na kterých je stravitelnost NDF testována. Na druhé straně již samotné stanovení stravitelnosti NDF metodou in vitro dává nízké hodnoty korelačního koeficientu při srovnání se skutečnou hodnotou stravitelnosti NDF in vivo.

Lze shrnout, že jednoduchý vztah zvýšení nádoje mléka v závislosti na zvýšení stravitelnosti NDF objemného krmiva (většinou kukuřičné siláže) o 1 % zahrnuje poměrně široké množství využitelných literárních zdrojů s mírně odlišnými metodickými postupy. V citovaných publikovaných pracích a provedené simulaci výpočtu dle Milk 2006 se pohybovalo zvýšení nádoje mléka v rozmezí 0,10 až 0,34 kg/kus a den. U příjmu sušiny se zvýšení pohybovalo v rozmezí 0,02 až 0,25 kg/ kus a den.

Dr. Ing. Jiří Třináctý, Ing. Michal Richter, prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., Ing. Jaroslava Hladíková, Bc. Tibor Netopilík^,  AgroDigest s. r. o, Mendelova univerzita v Brně

Podrobněji v časopise Krmivářství 3/2023.