Efektivní regulace plevelů je klíčová pro pěstování jarního ječmene, zvláště v monokultuře, která může negativně ovlivnit půdní vlastnosti a sladovnickou kvalitu zrna kvůli zvýšenému obsahu dusíkatých látek. Dlouhodobé pěstování jedné plodiny vede ke zhoršení struktury a fyzikálních vlastností půdy, zvýšenému zasolování a snížení obsahu dostupného fosforu. Pro udržení dobrého stavu půdy a výnosů jsou nezbytné vyšší vstupy, včetně kvalitní přípravy půdy a důsledné regulace škodlivých činitelů. Klíčovou roli v tomto hraje posklizňový management.

Posklizňové metody a jejich principy

Po sklizni se často provádí podmítka k zapravení posklizňových zbytků a plevelů do půdy, což omezuje výpar vody a podporuje půdní mikroflóru. Podmítka však může vyvolat dormanci semen plevelů a posunout jejich klíčení do období následné plodiny.

Hospodaření se slámou zahrnuje buď její odvoz z pozemku (např. pro podestýlku, krmivo nebo energetické účely) nebo zapravení do půdy jako organické hnojivo. Zapravená sláma ovlivňuje rozklad semen plevelů a půdní edafon, ale při opakovaném použití může dojít k nadbytku organické hmoty a tvorbě fytotoxických látek. V případě silného zaplevelení předplodiny se doporučuje slámu odvézt, neboť obsahuje semena plevelů, která by po zapravení mohla zvýšit půdní zásobu plevelných semen.

Meziplodiny jsou nedílnou součástí zemědělské produkce. Zlepšují půdní strukturu, snižují erozi a efektivně využívají srážky. Avšak nevhodná volba druhu v suchých podmínkách může přispět k zaplevelení následné plodiny, protože nevzešlé osivo může vstoupit do dormance a klíčit až s hlavní plodinou.

Výsledky polního pokusu a vliv na zaplevelení

Na pokusné stanici v Ivanovicích na Hané (degradovaná černozem, klimatický region T2), kde se jarní ječmen pěstuje střídavě s ozimou pšenicí v monokultuře obilnin od roku 1965, byl zkoumán vliv pěti variant posklizňového managementu na zaplevelení:

• Podmítka: Sláma odvezena z pozemku, následovala podmítka.
• Zaorávka slámy: Sláma zapravena do půdy bez předchozího odvozu.
• Meziplodina: Po zapravení slámy vyseta svazenka vratičolistá.
• Hnojení hnojem: Sláma odvezena, následně aplikován chlévský hnůj v dávce 10 t/ha.
• Pálení slámy: Sláma spálena přímo na pozemku.

Výsledky hodnocení zaplevelení (provedené 14. 4. 2024 před aplikací herbicidů) ukázaly tyto rozdíly:

• Nejvyšší průměrné zaplevelení bylo zaznamenáno u variant s meziplodinou (21,1 kusu/m²) a zaorávkou slámy (20,7 kusu/m²). Meziplodiny mohou prodlužovat dormanci semen plevelů, což vede k jejich klíčení až v následné plodině a vyžaduje zvýšenou pozornost předseťové přípravě. Zaorávka slámy zase obohacuje půdní zásobu plevelů, protože se do půdy dostávají i semena plevelných rostlin.
• Podmítka také vedla k poměrně vysokému zaplevelení (19,9 kusu/m²), jelikož může vyvolávat dormanci plevelů a posouvá jejich klíčení do období následné plodiny.
• Nejnižší zaplevelení bylo zaznamenáno u variant s hnojením chlévským hnojem (14,7 kusu/m²) a pálením slámy (15,6 kusu/m²).
  • Snížené zaplevelení při hnojení hnojem je pravděpodobně způsobeno zvýšenou mikrobiální aktivitou v půdě, která může narušovat semena plevelů. Organická hnojiva obecně podporují samočisticí procesy půdy. Nicméně, u jarního ječmene určeného pro sladovnické účely může hnojení hnojem negativně ovlivnit kvalitu zrna zvýšením obsahu dusíkatých látek.
  • Pálení slámy účinně ničí plevelné rostliny a jejich semena. Avšak pálení slámy je v České republice zákonem zakázáno kvůli vysokému riziku nekontrolovatelného šíření požáru.

Doporučení pro praxi

Posklizňový management výrazně ovlivňuje míru zaplevelení následně pěstovaných plodin. Pro minimalizaci plevelů se u jarního ječmene obecně doporučuje sklizeň slámy z předplodiny a vyhnout se jejímu zapravení do půdy. Pokud je sláma zapravena, je třeba počítat s vyšším zaplevelením a připravit se na intenzivnější regulaci plevelů v porostu jarního ječmene. Přestože pálení slámy a aplikace chlévského hnoje jsou účinné metody snižování zaplevelení, jejich uplatnění je omezeno – pálení je legislativně zakázáno a hnůj může negativně ovlivnit kvalitu sladovnického ječmene. Sledování a vyhodnocování i méně běžných agrotechnických postupů může přispět k rozšíření možností udržitelného hospodaření a zlepšení regulace plevelů.

Detailní informace naleznete v Úrodě č. 8/2025 v článku kolektivu autorů v čele s Ing. Janem Winklerem, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně a kol. na str. 72–74.*

Úvodní foto : Svízel přítula (Galium aparine) Foto Jan Winkler