Zemědělství stojí v současné době před mimořádně těžkým úkolem, a to udržet při zvyšující se variabilitě klimatu a stále častějších extrémech počasí rostoucí trend výnosů pšenice. Situaci komplikují čím dál vyšší náklady na vstupy – od hnojiv, osiv až po lidskou práci. Přibývají také legislativní omezení pro používání agrochemikálií. V sázce je však zajištění obživy pro očekávaných devět miliard obyvatel naší planety v roce 2050. Vědci se shodují na tom, že i za této situace je zvyšování výnosů možné a že stále existují v efektivitě pěstování pšenice rezervy.

Trend nárůstu výnosů pšenice od 60. let 20. století zatím v celosvětovém měřítku stále pokračuje. Týká se to i České republiky (graf 1), stejně jako např. Polska, Ruska nebo Ukrajiny. V některých zemích, např. v Německu, Velké Británii, Švýcarsku nebo ve Francii, bylo již koncem 90. let pozorováno zpomalení nárůstu výnosů nebo dokonce jejich pokles (graf 2). Jedná se většinou o země, kde byly, a i přes současnou stagnaci stále jsou, výnosy pšenice poměrně vysoké. Například ve Velké Británii se v letech 2015–2020 ročníkový průměrný výnos pohyboval mezi 7,0–9,0 t/ha, ve Francii 5,9–7,8 t/ha a v Německu 6,7–8,1 t/ha, popisují RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., a Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D. (Agrotest fyto, s. r. o.) v Úrodě č. 5/2022.

Připomínají, že vědci se intenzivně zabývali příčinami stagnace výnosů v těchto zemích a došli k závěru, že je možné je rozdělit do dvou skupin. Na jedné straně se jedná o dopady změn v agrotechnických postupech, které byly vyvolány ekonomickými, politickými nebo jinými omezujícími legislativními zásahy. Zejména jde o snížení úrovně dusíkatého hnojení, omezení používání některých pesticidů a také snížení podílu osevních ploch luskovin a jetelovin, v důsledku čehož je pšenice pěstována po méně vhodných předplodinách. Na druhé straně se jedná o méně příznivé klimatické podmínky, jejich velkou variabilitu a častější výskyt extrémů. Podrobnější analýzy výsledků jednotlivých sklizňových let z těchto zemí ve vztahu k počasí ukázaly, že se na výnosech negativně projevilo zejména sucho v období odnožování a sloupkování a nepříznivé podmínky v období plnění zrna – buď velmi vysoké teploty a s tím spojený teplotní stres rostlin nebo naopak abnormálně vlhké počasí doprovázené nízkými teplotami a nízkou úrovní slunečního svitu.