Z výživářského, ale i ekonomického hlediska je nezbytné, aby chovatelé připravovali krmiva pouze vysoké kvality, neboť vysoko produkční dojnice jsou vystaveny mnoha stresorům. Vedle nevhodných zoohygienických podmínek, tepelného stresu, sem často patří nevyrovnaná krmná dávka, ale také i vysoká zátěž v podobě samotné produkce mléka.

Je praxí také dávno prověřeno, že nejen špatná kvalita kvasného procesu siláží, ale i nízká výživná hodnota či mikrobiálně kontaminovaná krmiva působí na organismus velmi rušivě a dieteticky nevhodně. Ke snížení kvality produkovaných objemných krmiv může docházet v každé fázi výroby, přes polní operace při sklizni, během skladování, ale i při samotném odběru a zamísení do směsné dávky (TMR).

Kvalita krmiva je důležitým faktorem příjmu a produkce

Je známo, že chutnost konzervovaných krmiv a dobrý dobrovolný příjem krmiva jsou zásadně a zcela významně ovlivněny kvalitou fermentace. Z biochemické podstaty je doloženo, že špatným průběhem kvašení vznikají vedle nežádoucích produktů také vyšší ztráty energie, ale i sušiny a hmoty silážovaných krmiv. V případě přístupu vzduchu k silážím v průběhu skladování, ale i po otevření dochází k rychlému a rozsáhlému odbourávání živin a následnému mikrobiálnímu zahřátí, které snižuje výživnou hodnotu siláží a jejich následný příjem. V důsledku velkých energetických ztrát dochází k redukci koncentrace energie v 1 kg sušiny krmiva, což způsobuje pokles užitkovosti dojnic.

Kompenzace energie z nekvalitních objemných krmiv v podobě přídavku jadrných krmiv zvyšuje nejen ekonomické náklady na krmný den či produkci 1 kg mléka, ale může vést až k dietetickým poruchám bachorového trávení. Je dnes naprostou samozřejmostí, že do směsné krmné dávky musí být zařazována pouze kvalitní a hygienicky nezávadná objemná krmiva, tzn. S dobrým fermentačním výsledkem, s vysokou výživnou hodnotou, dobrou stravitelností organické hmoty (SOH) a NDF. V opačném případě jsou potvrzovány souvislosti mezi fermentačně znehodnocenými silážemi připravenými při nesprávném obsahu sušiny, v nichž klostridiální aktivitou došlo k tvorbě nežádoucích produktů, které mají negativní vliv na kvalitu mléka jak po stránce senzorické (chuť, vůně), tak po stránce obsahu nežádoucích mikroorganismů a jejich spor.

Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,¹⁾

MVDr. Ing. Jan Dvořáček,²⁾

doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček, ¹⁾

1. hab. inž. Katarzyna Szwedziak, prof. PO, ³⁾
2. hab. inž. Gniewko Niedbała, prof. UP,⁴⁾

Dr. Ing. Jiří Třináctý ⁵⁾

¹⁾ Mendelova univerzita v Brně

²⁾ Sdružení odborných služeb, s. r. o. Skalice nad Svitavou

³⁾ Politechnika Opolska, Polsko

⁴⁾ Uniwersytet Przyrodniczy w Poznaniu, Polsko

⁵⁾ AgroDigest, s. r. o., Pohořelice

Celý článek najdete v Našem chovu 9/2022.