Tento článek publikovaný v listopadovém vydání časopisu Úroda se zabývá vlivem pěstování kukuřice seté v úzkém řádku (37,5 cm) na omezení projevů vodní eroze půdy. Kukuřice setá (Zea mays L.) je v České republice významnou plodinou, ale je často spojována s vodní erozí kvůli nízkému ochrannému vlivu vegetace. Správná volba agrotechniky je důležitá, zejména s ohledem na zpřísnění pravidel ochrany půdy dle DZES 5.

Technologie pěstování kukuřice v úzkém řádku je představena s cílem zvýšit vegetační pokryv a chránit půdu před dopadajícími dešťovými kapkami díky rovnoměrnějšímu rozmístění rostlin. Některé studie naznačují, že úzké řádky mohou také vést ke zvýšení výnosů o 3–10 %.

Autoři Ing. David Kincl, Ph.D.^{1, 3}, Ing. Josef Němec¹, doc. Ing. Jan Vopravil, Ph.D.^{1, 3}, Ing. Jan Srbek¹, Ing. Ladislav Menšík, Ph.D.² a Ing. Pavel Nerušil, Ph.D.², (¹Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v. v. i., ²Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., ³Česká zemědělská univerzita v Praze) ověřovali protierozní účinnost porovnáním konvenčního hospodaření (s orbou) a půdoochranného postupu (bezorebné přímé setí, tzv. no-till) při klasické rozteči (75 cm) a úzkořádkové rozteči (37,5 cm). Hodnocení probíhalo pomocí polního simulátoru deště, který měřil ztrátu půdy a množství povrchového odtoku.

Z výsledků vyplývá, že samotné použití úzkého řádku nemělo statisticky průkazný vliv na snížení množství povrchového odtoku ve srovnání s klasickým řádkem. Nicméně, technologie bezorebného přímého setí (no-till) prokázala výrazně protierozní účinnost, jelikož snížila povrchový odtok o 37–73 % a ztrátu půdy o 63–95 % oproti konvenční orbě. Tento efekt je dán zejména přítomností rostlinných zbytků na povrchu, které zdrsňují terén, snižují rychlost proudění vody a chrání půdní agregáty.

Ačkoli hlavní vliv na snížení eroze má způsob zakládání porostu, u bezorebné technologie přímého setí bylo zaznamenáno snížení ztráty půdy u úzkého řádku (37,5 cm) o 15–25 % oproti klasickému řádku. Tento pozitivní efekt úzkých řádků byl patrný především v pozdějších růstových fázích, kdy rostliny vytvářejí významný vegetační kryt.

Autoři uzavírají, že samotné zvýšení vegetačního pokryvu u úzkého řádku nemusí být dostačující. Doporučují proto, aby se technologie pěstování kukuřice v úzkém řádku stala doplňkovou metodou k již zavedeným půdoochranným technologiím, jako je bezorebné přímé setí a práce s rostlinnými zbytky. Tato kombinace se ukazuje jako nejvhodnější pro omezení ztráty půdy a povrchového odtoku.

Článek vznikl v rámci projektu NAZV QL24010237 „Pěstování kukuřice seté technologií úzkého řádku v systému precizního zemědělství (Zemědělství 4.0) v podmínkách klimatické změny (GZK) – stabilizace produkce objemných krmiv a udržitelná intenzifikace zemědělské výroby ČR“ a institucionální podpory MZe ČR – RO0223 a RO0425.*