K úpravě podmínek pro autorizovanou obalovou společnost, jak ji navrhla poslankyně ANO Berenika Peštová, se vláda na včerejším zasedání postavila kladně. Stanovisko přijala přes návrh vládních legislativců, aby byla k novele neutrální kvůli tomu, že řada formulací v předloze je v rozporu s legislativně-technickými zvyklostmi. O kladném stanovisku informovala Strakova akademie na vládním webu.

Organizační služby kolektivním odpadovým systémům

Společnosti, kterou je v Česku EKO-KOM, by podle novely například přibyla povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů podle požadavků Ministerstva životního prostředí. Společnost by také poskytovala organizační služby ostatním kolektivním odpadovým systémům za skutečně vynaložené náklady. Nynější právní úprava ukládá zajištění zpětného odběru odpadů z obalů nejméně pro 90 procent obcí a obyvatel. Navrhovaná změna má podle důvodové zprávy pomoci zlepšit dostupnost sběrných míst pro obyvatele i vymahatelnost požadavků na sběrnou síť. Uzákonění poskytování služeb administrativní a organizační povahy takzvaným minoritním kolektivním systémům reaguje podle důvodové zprávy na to, že do systému rozšířené odpovědnosti výrobce přibývají další komodity. Předloha zároveň jasně vymezí autorizovanou obalovou společnost jako poskytovatele služby obecného hospodářského zájmu. Zákon ale podle zdůvodnění stanoví, že společnosti kvůli tomu postavení nebude náležet vyrovnávací platba z veřejných rozpočtů. Novela má také oddělit autorizovanou obalovou společnost a odpadové podnikatele s ohledem na možný střet zájmů, který může podle zdůvodnění ohrožovat její hospodaření i volnou soutěž v nakládání s odpady. Cílem je podle zdůvodnění snížení rizika zneužití autorizované společnosti a jejích peněz k jiným účelům, než je zajišťování zpětného odběru a využití obalů jejích klientů. Předloha má dále podle důvodové zprávy zabránit spekulativnímu obchodování s akciemi autorizované obalové společnosti a rozšířit její akcionářskou strukturu. Mechanismus je podle zdůvodnění navržený tak, aby společnost měla nejméně 34 akcionářů místo nynějších minimálně čtyř kvůli její širší kontrole. Vládní legislativci upozornili na to, že někteří akcionáři by se museli vzdát části svých podílů, což by si žádalo podrobnější zdůvodnění s ohledem na zásah do jejich vlastnictví.*