Dobře udržované i využívané pastevní systémy patří k efektivním způsobům zajištění výživy býložravců. Avšak mezi jeho nevýhody by se dala počítat například potřeba ohrazení pastevního areálu i jednotlivých oplůtků, což znamená náklady – materiálové, pracovní i mzdové. Technologie virtuálního oplocení představuje další krok vpřed a jeho vývoj a testování probíhá již téměř dvacet let. Kam se za tu dobu posunul?

Rozvoj precizního hospodaření se šíří zemědělstvím a nevyhýbá se ani chovu hospodářských zvířat. Stále častěji se objevují informace o virtuálním oplocení, které s sebou přináší nové možnosti a příležitosti, a to nejen pro maximalizaci využití pastvin. Technologie virtuálního oplocení je oproti tomu fyzickému méně pracná, přizpůsobivější změnám podmínek na pastvinách a zvyšuje přesnost a efektivitu managementu pastvy.

Nicméně je tato inovativní technologie zatím poměrně drahá, a tak by se měla nadále rozvíjet tak, aby její vylepšení přinesla i snížení nákladů na pořízení a provoz systému, zvýšení využitelnosti u dalších kategorií hospodářských zvířat, efektivnější provoz na velkých plochách a u většího počtu zvířat. Pokroky v elektronické komunikaci a designu zařízení (tj. obojku) mají potenciál výrazně zlepšit fungování této technologie a zároveň snížit náklady. Je však nutné provést další hodnocení, aby se určilo jejich využití v precizních systémech hospodaření. Vědci z Department of Grassland and Natural Landscape Sciences na Poznań University of Life Sciences –Piotr Goliński, Patrycja Sobolewska, Barbara Stefańska a Barbara Golińska – se zaměřili na představení konceptu technologie virtuálního oplocení pastvin, porovnání aktuálně testovaných či dostupných systémů a vytyčení směru, kterým by se měl další výzkum a vývoj využití tzv. internetu věcí (IoT) ubírat.

Management pastvy

Základem managementu v pastevním systému je racionální využití porostu, které zahrnuje například rotační pastvu s vhodnou délkou rotace, odpovídající hnojení dusíkem a makroživinami (včetně Ca a Mg), dosévání mizících druhů travin a bobovitých rostlin, likvidaci plevelů, odstraňování nerovností, jarní a podzimní údržbu či úpravu hydrologických poměrů půdy. Jen dobře udržovaná pastvina poskytuje kvalitní objemné krmivo. Ve správně spravovaném pastevním porostu se nachází nejen trávy a luskoviny, ale též byliny obsahující různé biologicky aktivní látky (taniny, saponiny, terpeny, flavonoidy, pektiny, alkaloidy, fenoly a silice), které pozitivně ovlivňují činnost trávicího traktu skotu a jeho zdraví.

Funkční potraviny

U veřejnosti v posledních letech narůstá trend pozitivního vnímání a větší spotřebitelské poptávky po živočišných produktech, které mají svůj původ v systémech polointenzivního nebo ekologického zemědělství, což je připisováno zvýšené informovaností spotřebitelů v oblasti nutrigenomiky a pozitivním dopadem tzv. funkčních potravin na lidské zdraví. Ale též přesvědčením o vyšší nutriční hodnotě takových produktů, lepších standardech welfare a šetrnějším přístupu k životnímu prostředí, na rozdíl od produktů zvířat chovaných v intenzivních zemědělských systémech. Výsledky studie pak vědcům potvrzují korelaci mezi kvalitou výživy a typem krmiva a kvalitou mléka a masa, včetně obsahu bílkovin a tuku či profilu mastných kyselin. Pastevní krmení dojného a masného skotu pozitivně ovlivňuje obsah esenciálních mastných kyselin (EFA) a konjugované kyseliny linolové (CLA) v živočišných produktech, které mají příznivé účinky na lidské zdraví. Kromě toho má pastevní porost ve srovnání s konvenčními konzervovanými krmivy vyšší obsah vitaminu E a provitaminu A (β-karotenu), takže je během pastevní sezóny pozorován zvýšený obsah těchto vitaminů v mléce a mase.