Víceleté pícniny mají významný přínos pro kvalitu a zdraví půdy a měly by tvořit nedílnou součást osevních postupů. Přesvědčit se o tom mohli účastníci odborného webináře Víceleté pícniny v ekologickém a konvenčním zemědělství, který proběhl pod záštitou České technologické platformy pro zemědělství. Odborníci z předních výzkumných institucí zde prezentovali první výsledky nově řešeného projektu s podporou Ministerstva zemědělství.

Ve zmíněném projektu odborníci vyhodnocují, jaký mají víceleté pícniny vliv na výživu následných plodin, kvalitu a zdraví půdy (fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy), bilanci vody v půdě. Také se zabývají vlivem jejich zapravení mulčováním na obsah dusíku v půdě a možnostmi využití biomasy víceletých pícnin v podnicích bez živočišné výroby. Cílem je také vymezit oblasti pěstování, rajonizace a dalšího rozšíření víceletých pícnin v ČR.

Pro zdravou půdu

Garant semináře, Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC), hned v úvodu upozornil na alarmující trend růstu průměrných teplot vzduchu v ČR a dále i půdy (globální změna klimatu). „Průměrná roční teplota v ČR vzrostla za posledních 65 let o více než 2,3 °C,“ uvedl. Vyšší teplota spolu se stagnujícími srážkami vedou k výraznému poklesu výnosu pícnin (na základě dostupných dat ČSÚ). Zatímco v roce 1990 se celorepublikový průměrný výnos vojtěšky pohyboval kolem 9,5 t/ha, v posledních letech klesl přibližně na 6 t/ha. Ing. Menšík zdůraznil význam konceptu Soil Health (kvalita a zdraví půdy). Na základě dlouhodobých pokusů v Praze-Ruzyni, které probíhají již 70 let, je prokázáno, že bez víceletých pícnin nelze dlouhodobě udržet půdní úrodnost. „Osevní postupy s pícninami vykazují výrazně vyšší obsahy a zásoby uhlíku v půdě a lepší půdní strukturu,“ dodal. Z hlediska výživy rostlin je zásadní fixace dusíku. Zaorávka vojtěšky ve čtvrtém či pátém roce pěstování může do půdy přinést 160 až 270 kg dusíku na hektar v zaorávané biomase (biomasa + kořeny). Využití jetelovin (vojtěška setá, jetel luční) a dalších pícnin (čirok zrnový apod.) po zaorání biomasy umožňuje následným plodinám snížit dávky minerálních hnojiv zhruba o 25 až 45 % (výsledky dlouhodobého monitoringu v provozních podmínkách zemědělských podniků v oblasti Boskovické brázdy).

Vodní bilance vojtěšky

Detailní pohled na hospodaření s vodou na pozemcích s víceletými pícninami nabídla Ing. Renata Placatová, Ph.D., z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i., (VÚMOP). Pomocí metodiky FAO56 analyzovala vodní bilanci vojtěšky v dekádě 2011–2020 a zjistila, že přibližně 40 % ploch v ČR, kde se pěstuje vojtěška setá asi na 70 tisících hektarech, je zasaženo silným vodním stresem a výrazným negativním dopadem na výnos. „Velký vliv na vodní bilanci má půdní prostředí. Na lehkých a mělkých půdách s nízkou retenční schopností pro vodu využitelnost srážek klesá pod 69 %,“ vysvětlila Ing. Placatová. Naopak střední a těžší půdy s dobrou retencí a kapilárním vzlínáním pokrývají vláhovou potřebu výrazně lépe. V hodnocené dekádě nebylo vodním stresem zasaženo 60 % ploch s hlinitou a písčitohlinitou půdou oproti pouhým 2,5 % ploch s lehkými půdami. Výzkum nyní směřuje k nové rajonizaci, která by měla zohlednit oteplování a umožnit rozšíření pěstování vojtěšky a jetele i do vyšších poloh, například na Vysočinu.*

Celý článek najdete v Zemědělci č. 4/2026.

Úvodní foto: Víceleté pícniny mají významný přínos pro kvalitu a zdraví půdy Foto Lucie Poláková