Veterináři ve Zlínském kraji od začátku letošního roku zaznamenali tři případy katarální horečky ovcí. Loni jich v regionu bylo pět. Nákaza přežvýkavců, především skotu, ovcí a koz, se v kraji objevila po více než 15 letech. Častým důsledkem onemocnění je úhyn mláďat. Uvedl to ředitel krajské veterinární správy Michal Kamarád. Nákaza se vyskytuje i v dalších regionech ČR.

Katarální horečka trápí již téměř celou Evropu

Katarální horečku ovcí letos veterináři ve Zlínském kraji potvrdili v Liptále a Lhotě u Vsetína na Vsetínsku a také v Korytné na Uherskohradišťsku. Loni to bylo v hospodářstvích ve Stříteži nad Bečvou, Mikulůvce a Valašské Senici na Vsetínsku a ve Študlově a Sehradicích na Zlínsku. Nemoc přenášejí tiplíci, drobný hmyz sající krev. "Je to virus, který trápí víceméně už celou Evropu. Historicky se vyskytoval spíše v teplejších oblastech, pak se zničehonic nákaza objevila naopak v severních státech a postupně se šíří Evropou. Co je dobrá zpráva, že ve vztahu k této nákaze už existuje účinná vakcína. Chovatelům ovcí a skotu se vakcína určitě vyplatí a doporučujeme ji," řekl Kamarád. Nákaza se projevuje horečkou, záněty a otoky v tlamě, nozdrách, víčkách a uších, postiženy mohou být i paznehty. Zejména na sliznici v tlamě se objevuje krvácení a vředy, skot většinou nemá klinické příznaky. Nakažená zvířata není nutné plošně utrácet. Po šesti letech se loni ve Zlínském kraji vyskytla brucelóza zajíců, a to v katastru Lechotic a později také Kostelce u Holešova na Kroměřížsku. Ve vzdálenosti minimálně kilometr od ohnisek veterináři vymezili na tři měsíce ochranná pásma, v nichž platí mimořádná opatření. Žádný zastřelený zajíc z těchto oblastí se nesmí prodávat v obchodech. Myslivci si mohou ulovená zvířata nechat pouze pro osobní spotřebu, maso ale musí dostatečně tepelně upravit. Při manipulaci s uhynulým zvířetem je nezbytné používat ochranné rukavice a oděv. Nemoc se totiž může na člověka přenést přes drobná zranění i přes kůži. V okolí Lechotic opatření ve středu skončí, v okolí Kostelce u Holešova zůstávají v platnosti. U zajíců se brucelóza projevuje apatií, špatnou vyživeností, podkožními abscesy nebo záněty pohlavních orgánů. Lidé, kteří by uhynulého zajíce našli, by na něj neměli sahat a měli by kontaktovat myslivce. Měli by si rovněž hlídat psy. Kromě nich se nákaza může rozšířit například i na kozy, koně nebo prasata. U lidí onemocnění vypadá podobně jako angína se střídavými vysokými teplotami. Nemoc je obtížně léčitelná, základ léčby představuje podávání antibiotik. Vůbec poprvé se u zajíců v kraji loni vyskytla i nákaza myxomatózou.*