Veterináři v současných vedrech ošetřují více zvířat. Mezi nejrizikovější skupiny podle nich patří plemena psů s krátkou lebkou a zploštělým čumákem, jako jsou například mopsi nebo buldočci, starší jedinci a zvířata se srdečním onemocněním. Jejich majitelé pro ně vyhledávají veterinární ošetření nejčastěji kvůli přehřátí organismu, dehydrataci nebo kolapsu. Sdělila to viceprezidentka Komory veterinárních lékařů ČR Kateřina Valdhans.

Veterinář Jiří Lukáš řekl, že u psů se zploštělým čumákem, takzvaných brachycefalických plemen, se může ve vedrech zhoršovat takzvaný brachycefalický syndrom. Ten zahrnuje riziko přehřátí organismu, zvýšené slinění a zúženou dýchací trubici vyvolávající chronické chrápání a únavu, někdy dokonce dušení, což může vést k nesnášenlivosti zátěže v horkých dnech.

"V některých zemích, například v Holandsku, se proto už odborníci zabývají etickými aspekty chovu brachycefalických psů," doplnil Lukáš.

Ochrana zdraví a pohody zvířat

Podle ředitele odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Městské veterinární správy v Praze Martina Jánošíka patří pes domácí obecně mezi druhy savců, kteří si obtížněji udržují stálou tělesnou teplotu a hůře se ochlazují. "Už z důvodu, že jim chybí potní žlázy. Většina ochlazování těla se proto děje skrze dýchání a odpařování vlhkosti z plic," popsal. Psi mají potní žlázy pouze na polštářcích tlapek, které ale k ochlazování těla neslouží.

Brachycefalická plemena podle Jánošíka snáší vedra hůře kvůli tvaru, velikosti a uspořádání dýchacích cest v nosové části. Při výdechu psa v klidu zajišťuje právě plocha nosní skořepy efektivnější ochlazování, či naopak v zimě ohřívání vdechovaného vzduchu. "U těchto plemen je tato plocha menší a ještě stlačená. Anatomické poměry hlavy tak neumožňují efektivní chlazení v klidu. Svoji roli hraje i měkké patro, které způsobuje pro někoho to známé milé chrčení," uvedl.*