Na našem území se stále otepluje a krajina vysychá. Nedostatku vláhy je potřeba přizpůsobovat pěstitelské technologie. V suchých oblastech, ke kterým patří Rakovnicko, se ukazuje, že jednu z cest pro zadržení co největšího množství vláhy v ornici představuje minimalizace a omezení přejezdů po polích.

Množství informací o pěstování pšenice, řepky a luskovin se zaměřením na problematiku suchých oblastí zaznělo na semináři pro pěstitele uspořádaném v Rakovníku Okresní agrární komorou (OAK) a Zemědělským svazem, územní organizací Rakovník a Kladno. Píše o tom Ing. Hana Honsová, Ph.D., v Úrodě č. 4/2026.
Přítomné přivítal Ing. Jaroslav Mikoláš, předseda OAK Rakovník. Poté si zúčastnění vyslechli odborné přednášky. Ing. Mikoláš konstatoval, že za současných nelehkých podmínek v zemědělství by měli pěstitelé co nejvíce šetřit. Zemědělci mnohdy nevyužívají rozbory půd na stanovení obsahu dusíku a zbytečně přehnojují. Přitom hnojiva představují jednu z nejdražších položek v nákladech.

Záleží na předplodině

Možnosti pěstování pšenice v suchých oblastech nastínil Ing. Pavel Růžek, CSc., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC). Ve své přednášce se zaměřil především na možnosti hnojení pšenice po zimě a vhodné agrotechnické postupy.
Nejprve se zmínil o obsahu nitrátů v půdě v podzimním období 2025 u ozimé pšenice pěstované po různých předplodinách. Podle jeho sdělení bylo zjištěno největší množství minerálního dusíku po máku. Naopak po luskovinách i po jeteli se v půdě nacházelo minerálního dusíku méně, popisuje autorka.
Na třech stanovištích se vyhodnocoval obsah minerálního dusíku při různém zpracování půdy do hloubky devadesáti centimetrů. Jednalo se o lokality Praha-Ruzyně, Chrášťany na Rakovnicku a Lukavec u Pacova na Českomoravské vysočině. Na všech třech lokalitách se porovnává orba a minimalizace a v Ruzyni navíc technologie přímého setí bez zpracování půdy.
Před letošní zimou byl v Ruzyni zjištěn nejvyšší obsah minerálního dusíku v půdě u technologie s orbou, zatímco nejméně v případě využití technologie bez zpracování ornice. V případě minimalizace bylo množství minerálního dusíku v půdě zhruba poloviční než na orbě. Také v Chrášťanech bylo zjištěno větší množství minerálního dusíku v půdě na orbě v porovnání s minimalizací. U technologie mělkého zpracování půdy do deseti centimetrů se zjistilo přibližně poloviční množství minerálního dusíku než při orbě.
V Lukavci bylo zjištěno obdobné množství minerálního dusíku u technologie s orbou i u minimalizace, kde došlo jen k mírnému poklesu. Ing. Růžek dospěl k závěru, že pozdní podzimní přihnojení pšenice dusíkem je efektivnější u bezorebných systémů, cituje autorka.

Úvodní snímek: Loni se v Chrášťanech pšenici dařilo a poskytla vysoké výnosy Foto Hana Honsová