Poslední květnový den otevřel veřejnosti svoje brány Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Především pro žáky škol připravil prohlídku laboratoří, skleníků, polí a techniky, a to ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky, v. v. i. Organizace si daly za cíl seznámit zájemce s pěstováním plodin, šlechtěním a ochranou rostlin a novými postupy. Kromě jiného se návštěvníci také dozvěděli, že se zelím máme společných přibližně 45 % DNA, s krávou 80 % a s šimpanzem 99 %.

„Den otevřených dveří pořádáme každý rok, je určen pro širou veřejnost s hlavním zaměřením na školy,“ uvedl doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV). Dodal, že celkem letos přišlo zhruba 374 dětí, ale také další návštěvníci. Připravili stanoviště popisující například práci genové banky, ukázky polních pokusů, práci v laboratořích, včelní hospodářství nebo ukázky chorob, škůdců i užitečných organismů v jabloňových sedech. Pro návštěvníky byly připraveny informace o různých způsobech kompostování, zpracování plodin na pelety a štěpku do kotlů a další témata. Sbírka plevelných druhů ukázala tradiční i některé téměř vyhubené plevele jako koukol nebo černýše Na polopatické zahrádce se prezentovalo pěstování okrasných druhů rostlin a zeleniny s využitím biohnojiv a přípravků.

Podrobnosti o genetické informaci se návštěvníci dozvěděli na stanovišti molekulární genetiky. Poster ukazoval, jak se jednotlivé organismy liší svojí DNA a kolik mají lidé z tohoto pohledu společného s dalšími organismy. S prasetem máme například shodných 98 % DNA, s krávou 80 %, s šimpanzem je to necelých 99 %. Také s rostlinami jsme si na buněčné úrovni hodně podobni, se zelím máme 45 % společné DNA, s jablkem 40 %, s pšenicí 50 %, uvedl Mgr. Helmer Štěpán. Dodal, že rostliny mají často mnohem větší genom než lidé, což je zapříčiněno více faktory. Například tím, že rostliny jsou na jednom místě a musejí být připravené odolávat různým podmínkám. Navíc musejí hodně látek syntetizovat, na rozdíl od člověka, který pojídá rostliny a živočichy.

Návštěvníci si mohli na stanovišti vyzkoušet pipetování a prohlédnout elektroforetoměr. Ten má na každé straně jiný elektrický náboj, a tím, že je DNA záporně nabitá, tak putuje po nanesení na vložený gel ke kladnému pólu. Nastříkaná DNA se přitom rozdělí do různých úseků a podle toho lze například analyzovat, o jakou odrůdu se jedná.*