Rodinný statek Rantířov na Jihlavsku hospodaří na celkové výměře 191 hektarů orné půdy a 171 hektarů travních porostů. Provoz podniku je rozdělen mezi specializovanou rostlinnou výrobu zaměřenou především na semenářské porosty, brambory, mák a špičkový chov plemenného skotu aberdeen angus. Pěstování jílku mnohokvětého na semeno funguje v synergii s chovem skotu. Porost dodává jak vysoce kvalitní senáž, tak balastní krmivo. Pro získání kvalitního osiva využívají v podniku dvoufázovou sklizeň.

Jednou z hlavních ekonomických plodin statku jsou brambory, které zaujímají plochu přibližně 30 hektarů. Při nákladech na sadbu, které se pohybují okolo 30 000 Kč na hektar (při 2,5 t/ha a ceně sadbového materiálu 12 Kč/kg), představuje přesnost založení porostu významnou nákladovou položku. Zdejší praxe proto opustila univerzální přístupy a přešla k přesně definovanému variabilnímu sázení. Farma před deseti lety začínala se sázením službou, dnes však disponuje kompletní vlastní linkou včetně separátoru kamene a hrud, sazeče i sklízeče. Celou reportáž najdete v Úrodě č. 9/2026.

Testují variabilní sázení

Technologickým základem je dvouřádkový řemenový sázecí stroj Grimme GB 215. Na rozdíl od většiny klasických strojů, kde změna rozteče hlíz vyžaduje zdlouhavé mechanické přenastavení přímo na poli, pracuje řemenový systém na principu elektronického řízení. Přesný počet vysázených hlíz monitorují v reálném čase ultrazvukové snímače, čímž se dávkování kalibruje na skutečný stav.

„Každý sazeč sice umožňuje nastavit rozteč hlíz, ale v praxi to nikdo moc nedělá, protože musíte na patnáct minut vylézt ven a stroj zdlouhavě přenastavovat. U řemínkového sazeče je to otázka jednoho cvaknutí na displeji. Brambory jsou pro nás vedle máku hlavní ekonomickou plodinou, protože jako rodinná farma s dvěma sty hektary se na samotném obilí neuživíme. Rozteč při sázení je obrovský faktor jak pro celkový výnos, tak pro nákladovou stránku sadby. Řemenový sazeč tuto funkci nabízí v podstatě zadarmo, protože veškerou potřebnou technologii už v sobě obsahuje,“ vysvětluje Ing. Vladimír Matěj Šašek ze statku Rantířov.

Variabilní sázení v Rantířově v současnosti neuplatňují v závislosti na výnosových zónách pozemku, ale především podle konkrétních odrůd. Farma zkouší tento systém vyhodnocovat čtvrtým rokem. „Dřív zkoušeli výzkumníci na pokusných plochách odkopávat hlízy ručně, což je obrovská práce s nejistým výsledkem. Teprve loňský ročník byl prvním, kdy jsme si mohli variabilní sázení přesně vyhodnotit na základě dat kombajnu s výnosoměrem. Ve chvíli, kdy získám jistotu, že je efekt opakovatelný a že se u dané odrůdy vyplatí přesně stanovená rozteč, například 27 centimetrů, začnu se zabývat i variabilitou podle výnosového potenciálu jednotlivých zón pozemku,“ dodává Ing. Šašek.*