V Česku v současnosti panuje paradoxní situace. Zatímco v půdě do hloubky jednoho metru není nikde sucho, hladina v některých přehradních nádržích, zejména v Čechách, je velmi nízko. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná, nicméně průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila, řekl.

Půda je vodou nasycená

Z map na webu Intersucho je zřejmé, že půda je po podzimních deštích nasycená v povrchové vrstvě do 40 centimetrů. V hlubší vrstvě do jednoho metru však ještě v severozápadních a západních Čechách a na jižní Moravě nasycená není. "Voda se do hlubších vrstev ještě nedostala. Navíc vegetace ještě část vody odčerpává, ať už se jedná o jehličnany či o plodiny na osetých polích, takže vodu nepropustí do hlubších vrstev," řekl Trnka. Situace se může začít měnit už v nejbližších dnech, protože se výrazně ochladí a rostliny přestanou vodu čerpat. Ta proto bude moct prosakovat do spodnějších vrstev a sytit podzemní prameny.

 Nedostatek vody v povrchových tocích

Nedostatek vody v povrchových tocích je citelně vidět na dvou největších českých přehradách - na Lipně, které má největší rozlohu, a na Orlíku, který má největší objem. Na Lipně je aktuálně hladina o 2,3 metru níže, než je hladina zásobního prostoru. Na Orlíku je rozdíl dokonce 12 metrů a sucho zde trvá už od léta. "Bude záležet na dalším průběhu počasí, zda budou srážky tak intenzivní, aby dotekly do přehrad," řekl Trnka.*