Dosažené výnosy i kvalitu pěstovaných plodin ovlivňuje množství různých faktorů. K nejdůležitějším patří počasí na daném stanovišti a uplatněná pěstitelská technologie. Průběh povětrnostních podmínek nelze změnit, ale vhodnými postupy a opatřeními je možno mnohé zlepšit. Nemalý vliv na výši budoucí úrody má hnojení.

Informace o možnostech hnojení a ochrany porostů zemědělských plodin měli možnost načerpat účastníci semináře „Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky“, který proběhl v aule Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze–Ruzyni (VÚRV).

Příchozí tradičně přivítal Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV, který poté celý seminář moderoval. Ing. Růžek nastínil možnosti hnojení. Mimo jiné připomněl, že bude potřeba v pěstitelských technologiích udělat řadu změn.

Změna klimatu

V první odborné přednášce se prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně zamyslel nad otázkou, co přinese změna klimatu pro české farmáře. Připomněl známou skutečnost, že se stále otepluje. V roce 2022 dosáhla průměrná teplota v České republice 9,2 °C. Loni nastal zajímavý úkaz, kdy byly Čechy teplejší než Morava.

Od roku 1960 na našem území stoupla průměrná roční teplota o dva stupně. Dvoustupňový teplotní nárůst znamená, že se vypaří o 100 mm více vody. Vzhledem k tomu, že se takřka nemění roční úhrn srážek, dochází k vysychání půdy.

Během loňského září sice hodně pršelo a na většině míst naší republiky se půda v horní vrstvě nasytila, ale následně přišel velmi a suchý teplý říjen, kdy opět docházelo k vysychání. V teplém podzimu rychle přirůstaly rostliny, ale před zimou se nestačily otužit. Naštěstí přišla mírná zima jen s několika chladnějšími obdobími, která porostům téměř neublížila.

Vegetace se prodlužuje

Leden na našem území přinesl teplé počasí, kdy teplota o více než čtyři stupně překročila dlouhodobý normál. V průměru ČR spadlo 120 % srážek, ale na mnohých lokalitách panovalo sucho. Například v Praze-Ruzyni se jednalo jen o jedenáct milimetrů.

Přes zimu napadlo jen málo sněhu, ale naštěstí nepřišly žádné holomrazy. Porosty neztratily mrazuvzdornost a přečkaly zimní období vesměs v dobré kondici. Při teplé zimě se ale regionálně ve větší míře objevili hraboši.

Oteplování přináší řadu změn. Například doba vegetace se od roku 1961 prodloužila o patnáct dní. Na závěr svého zajímavého vystoupení prof. Žalud konstatoval, že zemědělství bude stále více o vodě a půdě. Podle předpovědí britských meteorologů nás letos čeká desátý horký rok v řadě.

Rostliny odčerpaly dusík

Na problematiku hnojení nejen na jaře se zaměřil Ing. Růžek. Připomněl, že by pěstitelé měli hnojit podle rozborů půdy, nejlépe do šedesáti centimetrů a ne do třiceti, jak se to běžně dělá. Před zimou se v půdním profilu nacházelo velké množství dusíku, ale díky mírnému zimnímu počasí stále vegetující rostliny zásoby vyčerpaly.

V pokusech v Praze-Ruzyni sledovali N_min. na podzim a v předjaří u tří technologií pěstování ozimé pšenice (orba, minimalizace, bez zpracování půdy). Na podzim převařoval dusík v horní vrstvě půdy. Celkově nejvíce dusíku bylo zjištěno na orbě.

U všech variant došlo přes zimu ke značnému poklesu zásoby dusíku v půdě. Ukázalo se, že se na orbě posunulo největší množství dusíku do spodních vrstev. Letos na jaře se v půdě nacházelo nejméně dusíku za poslední roky.*