
Kromě velkých vodních staveb by podle inženýrů a projektantů v boji se suchem pomohla i obnova menších vodních toků či mokřad. Výstavba velkých nádrží či přehrad totiž může trvat dlouho, zatímco menší stavby a změny v krajině mohou mít velký lokální význam pro řešení problémů spojených se suchem. Systémově by se ale měla změnit i situace v zemědělství, například orba by se mohla provádět jen po vrstevnicích. V tiskové zprávě to uvedla Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Obnovená Národní koalice pro boj se suchem počítá s řadou opatření. Jedním z nich je například i to, že nádrže umožní dovést vodu na zasažené území. S prioritami vlády se ale názor inženýrské komory podle tiskové zprávy protíná jen částečně. "Vodní nádrže jsou samozřejmě velmi důležité pro období nedostatku srážek i pro minimalizaci dopadů povodní. Jejich příprava, realizace a uvedení do provozu je však otázkou dalších desetiletí. Zapotřebí jsou proto i opatření, která nejsou tak velká jako například přehrada Orlík, ale svou komplexností ho vhodně doplní,“ řekl předseda ČKAIT Robert Špalek.
K výstavbě nových velkých vodních nádrží je se podle ČKAIT zapotřebí opět vrátit, jelikož zvyšují ochranu před povodněmi a mohou být zdrojem vody pro období sucha. Zároveň ale je nezbytné navrhovat opatření, která budou zahrnovat revitalizaci drobných vodních toků a vznik prvků pro zadržen povrchového odtoku vody. Nezbytné je proto podle předsedy autorizační rady ČKAIT Adama Vokurky mimo technická opatření v krajině rozšiřovat i zatravněné pásy, obnovovat remízky, meze, mokřady nebo revitalizovat vodní toky s ohledem na posílení přirozené ho zadržování vody v povodích.
Zásadní roli v boji proti suchu má ale podle Daniela Vaclíka z ČKAIT také zemědělství. Pomohla by například orba výhradně po vrstevnicích, nebo zaorávání slámy a dalších organických látek do půdy. "Pohotově by se také daly vytvářet takzvané muldy jako retardéry odtoku v pozemkových údolních svodnicích či málo vyvinutých vodotečích," dodal.