Pokles produkce pšenice se očekává v nadcházejícím marketingovém roce 2026/2027. Doprovázet by ho mělo výrazné čerpání zásob a následný tlak na růst cen. Uvádí to aktuální květnová zpráva Amerického ministerstva zemědělství (USDA). Zatímco uplynulá sezóna 2025/2026 se nesla ve znamení rekordní globální sklizně, výhled na rok 2026/2027 ukazuje pokles, tažený především propadem v USA. Světová produkce pšenice v roce 2026/2027 sice nedosáhne loňského historického maxima (843,8 mil. t) přesto se s odhadovanými 819,1 mil. tun udrží jako druhá nejvyšší v historii. Meziročně však globálně ubyde 24,8 mil. t pšenice.

Nejvýraznější turbulence hlásí Spojené státy, kde je celková produkce všech tříd pšenice pro rok 2026/2027 odhadována na 1561 milionů bušlů. To představuje meziroční propad o celých 21 % a výsledek nacházející se 14 % pod nedávným pětiletým průměrem. Jde o nejnižší objem americké produkce od sezóny 1972/1973.
Hlavní příčinou je dramatický pokles u ozimé pšenice. První odhady založené na průzkumech NASS projektují produkci ozimé pšenice na pouhých 1048 milionů bušlů (–25 % meziročně), což je nejslabší výsledek od roku 1965/1966.

Vývoj podle jednotlivých tříd pšenice v USA

• Hard Red Winter (HRW): Nejtvrdší zásah utrpěla právě tato klíčová třída. Kvůli rozsáhlému a hlubokému suchu v hlavních produkčních státech došlo k propadu sklizňové plochy i hektarových výnosů. Produkce se odhaduje na 515 milionů bušlů, což je propad o 36 % oproti loňsku.
• Soft Red Winter (SRW): Meziroční pokles o 15 % na 301 milionů bušlů v důsledku nižších výnosů i zmenšení sklízených ploch.
• White Winter: Odhaduje se mírný pokles o 5 % na 232 milionů bušlů oproti minulému roku.
• Durum a ostatní jarní pšenice: Kolektivní produkce je pro rok 2026/2027 projektována na 514 milionů bušlů, což znamená pokles o 12 %, primárně kvůli nižší osevní ploše.
Tento masivní domácí výpadek omezuje americký exportní potenciál. Vývoz pšenice z USA má meziročně klesnout o 135 milionů bušlů na 775 milionů bušlů. USA ztrácejí konkurenceschopnost na globálním trhu kvůli vysokým domácím cenám a silné konkurenci ostatních exportérů. Naopak import do USA kvůli napjaté domácí bilanci vzroste o 15 milionů bušlů na 140 milionů bušlů.*