V roce 2026 v České republice a ve Slovenské republice dojde k rojení dvou kmenů chrousta obecného. Jedná se o kmen III1 (s periodicitou výskytu 2026, 2029, 2032...), který je druhým nejsilnějším tříletým kmenem. Dále kmen IV2 (s periodicitou výskytu 2026, 2030, 2034...), který je ve Slovenské republice ze čtyřletých kmenů nejslabší.
Rojení bude zabírat větší souvislou oblast zabírající jižní polovinu okr. Mladá Boleslav, okr. Nymburk, Kolín, Kutná Hora (kromě Čáslavska), Praha-východ, Praha-západ, severní polovinu okr. Beroun, jihovýchodní část okr. Kladno, okr. Mělník, Litoměřice (kromě západní části), jižní část okr. Ústí nad Labem. Dále půjde o oblast zahrnující západní část okr. Louny (Podbořansko), jihozápadní část okr. Chomutov (Kadaňsko), východní část okr. Karlovy Vary, severozápadní část okr. Rakovník, malý ostrůvek v okolí Jičína a západně od Příbrami. Na Moravě bude rojení zabírat souvislou velkou oblast okr. Znojmo (mimo západní část), jižní část okr. Brno-venkov, většinu okr. Vyškov a Kroměříž (mimo Holešovska), západní polovinu okr. Přerov, západní část okr. Zlín, okr. Uherské Hradiště (mimo jihovýchodní části), Hodonín a Břeclav.
Ve Slovenské republice bude rojení zabírat dvě velké oblasti. První zasahuje východní část okresu Dunajská Streda, okresy Galanta (mimo jihozápadní části), Trnava, Hlohovec, jižní polovinu okr. Piešťany, západní část okr. Topolčany, téměř celou jižní polovinu okresu Zlaté Moravce, západní polovinu okr. Levice, celé okresy Nitra, Šala, Nové Zámky a Komárno. Dále jde o větší ostrůvek v západní části okr. Dunajská Streda, většinu okr. Senec, okr. Bratislava, jižní část okr. Pezinok, jižní část okr. Malacky a téměř celou jižní polovinu okr. Poltár. Druhá souvislá velká oblast zahrnuje východní část okr. Košice, okr. Vranov nad Topľou, jižní část okr. Svidník a Stropkov, většinu okr. Medzilaborce, okr. Humenné (mimo severovýchodní části), okr. Michalovce, Sobrance a Trebišov.
V roce 2026 od jara do konce července očekáváme škody působené třetím vzrůstovým stupněm ponrav místy v oblastech zabírajících následující území.
V Čechách je to jižní část okr. Česká Lípa, severovýchodní část okr. Mladá Boleslav, severní polovina okr. Mělník a okolí Brandýsa nad Labem, převážná část okr. Litoměřice a Louny, východní část okr. Most, jižní polovina okr. Teplice, okr. Kutná Hora (kromě Čáslavska), na ni navazující západní polovina okr. Pardubice (Přeloučsko). Na Moravě jde o oblasti zabírající jihovýchodní část okr. Brno-venkov, severní část okr. Břeclav a pokračující oblast směrem na Slavkov, Bučovice, Vyškov, Prostějov až k Olomouci. Dále oblasti zabírající okolí Břeclavi, jihozápadní část okr. Hodonín a pokračující směrem na Kyjov až k Uherskému Hradišti a také ostrůvek v Osoblažském výběžku, západně od Ostravy a východně od Frýdku-Místku.
Ve Slovenské republice místy ve většině oblastí zabírající okr. Senec, Galanta, východní polovinu okr. Hlohovec, většinu okr. Topolčany, západní polovinu okr. Nitra, okr. Nové Zámky (mimo východní části), Šala, Dunajská Streda a Komárno. Menší oblast – střední část okr. Ilava, Púchov a Povážská Bystrica, okr. Bytča, Žilina, Dolný Kubín, jižní část okr. Kysucké Nové Město, severní část okr. Ružomberok, samostatný ostrůvek v severní polovině okr. Žiar nad Hronom a střední část okr. Brezno. Dále oblast zasahující západní polovinu okr. Kežmarok, východní polovinu okr. Spišská Nová Ves, okr. Levoča (mimo střední části), Sabinov (mimo východní části), Stará Lubovňa. Druhá velká oblast zabírá okr. Košice, Vranov nad Topľou, Humenné a Snina (mimo severní části), okr. Sobrance, Michalovce a Trebišov.
V časopise Úroda (5/2026) o tom informuje Ing. František Muška, Ph.D. (Komora zemědělských poradců ČR).*