Umělá inteligence se stává součástí každodenní pracovní rutiny. Ne jako futuristická technologie, ale jako praktický nástroj, který šetří čas a rozšiřuje možnosti. Co konkrétně umělá inteligence přináší ve výzkumu siláží a ve výživě skotu, a kde jsou přínosy pro zemědělskou praxi, popisuje Ing. Radko Loučka, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves.

„Moje práce kombinuje výzkum, psaní odborných textů, rešerše literatury, přípravu metodik a komunikaci — česky i anglicky. Umělá inteligence (AI) se ukázala jako užitečná ve všech těchto oblastech, ale způsobem, který jsem původně nepředpokládal: ne jako oracle, který ví vše, ale jako vzdělaný a neúnavný spolupracovník, s nímž lze diskutovat,“ uvádí ve svém článku autor příspěvku.

Co AI může přinést zemědělské praxi

Umělou inteligenci můžete využít například při práci s dokumenty a korespondencí. Dokáže navrhnout strukturu dopisu, zkontrolovat text nebo přeložit zahraniční technický list krmné směsi. To šetří čas a snižuje závislost na externích pomocnících.

Stejně tak umí rychle přeložit a shrnout klíčové závěry odborných článků nebo technické specifikace produktu. Dále může pomoci pochopit principy, vysvětlit pojmy nebo prodiskutovat logiku krmné strategie. Pro vzdělávání a orientaci je to cenný nástroj.

Kde jsou hranice a na co si dát pozor

Umělá inteligence není neomylná. Nejzávažnějším rizikem jsou tzv. halucinace — situace, kdy systém sebejistě uvede nepravdivou informaci. U odborné práce je proto zásadní každý konkrétní fakt, číslo nebo citaci ověřit v primárním zdroji. Dobrý AI systém na toto sám upozorňuje; pokud ne, je to varovný signál.

Umělá inteligence pracuje s daty, které jí předáte a s obecnými znalostmi. Nepracuje s aktuálním stavem vaší farmy, cenami ani platnou legislativou. Pro specifická rozhodnutí je třeba využít zkušeného poradce s přístupem k vašim konkrétním podmínkám.

Platí zásada, že se do veřejných AI systémů nikdy nezadávají citlivé obchodní informace, osobní údaje nebo jinak citlivá data. To platí i pro placené verze, které nabízejí vyšší úroveň ochrany soukromí.

„Jsem výzkumný pracovník, který po třiceti letech v oboru hledá nástroje, jež mu umožní pracovat efektivněji. Umělá inteligence se takovým nástrojem stala. Konkrétně jsem AI využil například při organoleptickém hodnocení vzorků kukuřičných, hrachových, vojtěškových, jetelových, z ozimů a travních siláží. Zpracovat popisy vůně, barvy, struktury a dalších organoleptických znaků u takového množství vzorků a následně je shrnout do srozumitelných komentářů pro farmáře je časově náročné. Doporučuji každému, kdo o AI uslyší, ale neví, kde začít, aby to zkusil. Začněte jednoduše — nechte si vysvětlit pojem, přeložit odstavec, navrhnout strukturu dopisu. A postupně zjistíte, kde vám to skutečně pomáhá. V zemědělství, stejně jako ve výzkumu platí, že nové nástroje nenahrazují zkušenost a úsudek. Rozšiřují je,“ vzkazuje Ing. Loučka v příspěvku, který najdete v srpnovém čísle časopisu Náš chov.