Kyjev v sobotu představil mezinárodní program, který má zajistit dodávky ukrajinského obilí do nejchudších zemí v Africe a v Asii. Učinil tak symbolicky u příležitosti 90. výročí stalinského hladomoru na Ukrajině, informovaly zahraniční tiskové agentury.

"Ukrajina byla a zůstává garantem světové potravinové bezpečnosti a i v tak těžkých válečných podmínkách ukrajinské vedení pracuje ve prospěch globální stability," řekl podle agentury DPA ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s belgickým premiérem Alexandrem de Crooem v Kyjevě.

Program s názvem Obilí z Ukrajiny (Grain from Ukraine) má za cíl do konce jara příštího roku vypravit z ukrajinských přístavů do zemí ohrožených hladem a suchem nejméně 60 plavidel s obilím. Mezi příjemci ukrajinského obilí mají být Etiopie, Súdán, Jemen či Somálsko. Podle Zelenského by program mohl zabránit hladomoru nejméně pěti milionů lidí.

Zelenskyj podle agentury Reuters také uvedl, že Kyjev od 20 zemí a Evropské unie vybral zhruba 150 milionů dolarů (3,5 miliardy Kč), které budou použity na financování ukrajinského exportu do nejzranitelnějších zemí. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že na Ukrajinu v tuto chvíli míří Německem financovaná loď, která má dopravit ukrajinské obilí do Etiopie.

Summitu se kromě De Crooa osobně zúčastnili také šéfové vlád Polska a Litvy Mateusz Morawiecki a Ingrida Šimonytéová, přítomna byla také maďarská prezidentka Katalin Nováková. Německý kancléř, francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vystoupili s projevem přes video.

Politickým cílem iniciativy je mimo jiné vyvrátit tvrzení Moskvy, že bohaté západní země svými protiruskými sankcemi vyvolaly celosvětovou potravinovou krizi. Zatímco Západ ruskou agresivní válku na Ukrajině ostře odsoudil, mnohé chudé země se s hodnocením drží zpátky - zčásti kvůli obavám před možnými důsledky pro vlastní zemi. Rusko patří stejně jako Ukrajina k největším dodavatelům obilí na světový trh.*