Tepelný stres u dojnic vzniká jako reakce na vyšší teploty a vlhkost vzduchu v letním období. Obecně dojnice produkuje vysoké množství tepla díky mikrobiální činnosti předžaludků. V posledních 20–30 letech jsme dosáhli výrazného navýšení užitkovosti dojeného skotu, to však přináší svoje pozitiva, ale i negativa. Jedním z negativ je i tepelný stres v letním období.

Autor: BODIT TACHOV s. r. o.

V zimním období si dojnice pomáhá regulovat tělesnou teplotu tím, že si tzv. zatopí sama, díky produkci tepla v bachoru, ale v kombinaci se zvyšující se teplotou v jarním, a hlavně letním období nastává problém. Skot preferuje teploty nižší – optimum je zhruba 10–20 °C. Dalším problémem je vysoká vzdušná vlhkost a ta v kombinaci s vysokou teplotou vytváří značnou zátěž organismu.

Zvíře je schopno si regulovat tělesnou teplotu do určité teploty. Uvádí se do 20–25 ºC. Horní hladina je již zmiňována jako hraniční, a to zejména u vysokoprodukčních zvířat 40 a více litrů, kde je nutno počítat s teplotou nižší, protože zvíře produkující vysoké nádoje se mnohem více zahřívá. Zvíře se snaží snížit teplotu pomocí zvýšeného příjmu vody, omezením četnosti příjmu krmiva a omezením fyzické aktivity. Fyzicky se snaží teplotu regulovat v prvopočátku rozšířením cév a zvýšením průtoku krve a tím odvádí teplo od místa vzniku – zejména bachoru. Další obranný mechanismus je výdej tepla dýcháním, dechová frekvence se zvyšuje z deseti dechů až na 90 dechů za minutu. Zvíře se poté i více potí a odvádí teplo formou vydechování potu. Dosti často vidíme ve stáji dojnice polehávající na hnojných chodbách a hledající stín a chladnější místa.

Hlavní příznaky tepelného stresu:

• Snížený příjem krmiva.

• Zvýšený příjem napájecí vody.

• Zvýšená tvorba slin a pocení.

• Snížený počet kálení.

• Dýchání s otevřenou hubou spojené s těžkým oddychováním a jazykem venku.

• Zvýšený počet dechů (80–120 dechů za minutu).

Co se děje v bachoru

Při tepelném stresu dochází v bachoru dojnic k řadě negativních změn, které zásadně ovlivňují trávení, zdraví zvířete i produkci mléka. Hlavním problémem je pokles pH, který může vést až k subakutní acidóze. Ke klíčovým procesům v bachoru během tepelného stresu patří:

Snížení pufrační kapacity

Nastává omezení produkce v bachoru s nižší tvorbou trávicích šťáv. Logicky se zvíře snaží omezit svoji tělesnou teplotu tím, že nebude produkovat tolik mléka a přestane přijímat velké množství potravy. Propad příjmu může činit až 30 % a v konečném důsledku vede k riziku omezení fungování bachoru, jeho pohyblivostí a se změnou fermentace. Omezuje se tvorba těkavých mastných kyselin, klesá obsah mléčného tuku a samotná mléčná užitkovost. Kvůli omezení přežvykování nedochází k dostatečné tvorbě slin, a tím je omezena pufrovací schopnost organismu.

Změna složení krmiva a separace

Kvůli horku mají zvířata tendenci se separovat, vybírají si energeticky bohaté jadrné krmivo a odmítají objemné krmivo (vlákninu). To urychluje fermentaci a dále snižuje pH v bachoru. Zpomalení pasáže a degradace, dochází ke zpomalení průchodu tráveniny zažívacím traktem. Tím se sice prodlužuje čas pro rozklad vlákniny, ale zároveň se zvyšuje koncentrace bachorového amoniaku, jehož následná přeměna na močovinu stojí krávu značné množství energie.

Narušení bachorové mikroflóry

Vysoké teploty a nízké pH nepříznivě ovlivňují populace prospěšných bakterií a prvoků, což vede k neefektivnímu využití živin v krmné dávce. Syndrom propustného střeva, tepelný stres odvádí krev z vnitřních orgánů do periférií (kůže), aby se tělo ochladilo. Nedostatečné prokrvení trávicího traktu poškozuje sliznici, což umožnuje toxinům a bakteriím pronikat do krevního oběhu.

Příčiny tepelného stresu:

- Snížený příjem krmiva (data z OVALERT ze stáje se špatným welfare); dochází ke snížení o:

• 30 % žravosti

• 20 % žraní

• 20 % doby přežvykování

• 20 % doby ležení

- Často se u tepelného stresu zapomíná na důležitý faktor, který umocňuje silný diskomfort krav, a to je bodalka stájová. Obranným mechanismem proti tomuto nepříjemně píchavému hmyzu je shlukování krav kolem napáječek.

- Hygiena krmení; dochází k rychle degradaci na jamách a krmném stolu.

- Nedostatečná či špatně nastavená ventilace, v horších případech dokonce chybějící ventilace.

- Napájení hraje jednu z nejdůležitějších rolí, dostatečné množství a počet napáječek, kvalitní hygiena vody a eliminace dominantních dojnic od napáječek.

Vliv enzymů na tepelný stres:

Při snížení příjmu krmiva je potřeba, aby došlo ke zlepšení stravitelnosti živin z krmiva, které zvíře přijme v omezeném množství. Možností je využití přídavku enzymů, pro zvýšení stravitelnosti vlákniny a škrobu, které jsou přirozenou součástí objemných a jadrných krmiv v krmných dávkách přežvýkavců. Enzymy, jako je α amyláza a beta-amyláza, jsou schopny díky svému působení na strukturu polysacharidů (škrobu) rozložit jejich složitou strukturu dlouhých řetězců na kratší složky až na jednoduché struktury ve formě maltózy, případně až glukózy. Tyto již relativně jednoduché struktury jsou rychle využitelné pro bachorovou mikroflóru a případně pro využití jako snadno stravitelné energie v tenkém střevě.

Obdobně je možno pohlížet i na zvýšení stravitelnosti vlákniny v bachoru. Tento proces je kombinací bachorové mikroflóry, zejména protozoí, bakterií a hub, které ve spolupráci s trávícími enzymy jsou schopny štěpit složité struktury vlákniny. Příkladem mohou být v bachoru přítomné houby, umožňující díky rozkladu ligninu (velmi špatně stravitelné části vlákniny) trávení hemicelulózy prostřednictvím celulolitických enzymů (celulláza, hemiceluláza, xylanáza a beta glukanáza). Rozkladem složitějších strukturálních polysacharidů se dostáváme k jednodušším strukturám monosacharidů, které jsou za pomocí dalších enzymů velmi dobře využitelné pro stavbu mikroflóry v bachoru. Uvolňuje se ve formě glukózy, která je prekurzorem snadno využitelné energie pro mikroflóru, která poté vytváří těkavé mastné kyseliny a to octovou, propionovou, máselnou a další. Je možno počítat, že suma těkavých mastných kyselin může tvořit 70 % zásob energie přežvýkavců. Tyto kyseliny se vstřebávají přímo do krve a do jater, zároveň slouží i k úpravě pH v bachoru.

Pro prevenci tepelného stresu je tedy důležité zachování dostatečné funkce bachoru, vysoká stravitelnost živin z omezeného množství přijatého krmiva (snížení příjmu díky teplu), ale důležité je i to, aby se nezastavilo přežvykování, neboť díky produkci slin je dodáváno do bachoru dostatečné množství pufrujících látek. Zaměřte se i na skladbu jadrných krmiv, poměr mezi rychle stravitelným škrobem a pomalu rozpustným. Vždy to bude o vybalancování příjmu živin a bachoru a v tenkém střevě s ohledem na přísun energie a proteinu.

Důsledky tepelného stresu:

Silný infekční tlak ve stádě má za následek zvýšený počet enviromentálních mastitid, dermatitid a nekrobacilózy.

Metabolické poruchy jako acidózy a ketózy a s tím související časté dislokace slezu.

Dochází ke sníženému zabřezávání z 45 % až na 10–15 %, dále k vyššímu počtu embryonální mortality a potratů.

Dalším častým jevem, který v chovech přináší tepelný stres, je kulhání, většinou po 6–8 týdnech se začínají vyskytovat vředy na nohou, s kterým souvisí i ztráta kondice dojnic.

Užitkovost klesá o 10–20 % v závislosti na době trvání teplých dnů, pokles složek zejména tučnosti.

Snížená obranyschopnost organismu dojnic přetrvává i poté, co se ochladí (září, někdy i říjen), veškeré problémy uvedené výše přetrvávají a trvá několik týdnů, než se krávy opět dostanou do dobré kondice.

Možnosti řešení:

• Ochlazování pomocí ventilátorů a použití mlžení.

• Zakoncentrování krmné dávky – použití kvalitních bypass bílkovin a uvolnění energie pomocí použití trávících enzymů – méně krmiva, ale vysoká kvalita.

• Omezení stresu ve stáji – klid, nepřehánění ve skupinách (pokud je to možné).

• Menší počet zvířat ve stáji a ve skupinách – podle možností stavby.

• Krmivo zakládat minimálně dvakrát denně.

• Podání pufrů – je nutno doplnit krmivo o zdroje zásaditých pufrů – sodíku, hořčíku a draslíku.

• Zakoncentrování krmné dávky – použití kvalitních bypass bílkovin.

• Zařazení trávicích enzymů - Optipartum-C+ pro lepší využití jaderných krmiv (škrobů) a zlepšení trávení vlákniny.

Optipartum-C+ již znáte jako energetický přípravek, který zlepšuje stravitelnost vlastních krmiv, popřípadě jeho produkt, který se kombinuje s tuky, kdy výrazně snižuje ekonomiku nakupovaných krmiv (velice ak­tuální téma, protože ceny krmných tuků výrazně zdražují). Již dříve jsme prezentovali zajímavou studii z USA o ekonomické úspoře na tucích se zachováním či navýšením užitkovosti díky Optipartu-C+ (Drackley, Rous a Tooley).*

V příštím čísle bychom vám chtěli ukázat výsledky na tepelný stres z Litvy a Mexika, kde bylo po­užito Optipartum-C+. Výsledky ukazují, že zlepšené bachorové trávení díky optimalizaci fermentace a mikrobiální aktivity vede ke zvýšené stabilitě a produkci mléka během období tepelného stresu i po něm. •