Producenti vepřového masa by neměli přehlížet účinky tepelného stresu. Tepelný stres způsobuje nižší příjem krmiva u prasat ve výkrmu, má škodlivé účinky na prasnice během inseminace, březosti a laktace. Má také trvalé škodlivé účinky na selata prasnic, které měly během březosti tepelný stres. Je nezbytné  předcházet tepelnému stresu, aby se tyto škodlivé účinky omezily.

Tepelný stres během březosti může mít škodlivý vliv na velikost a zdraví vrhu a ovlivňuje jak prasnice, tak prasata ve výkrmu. Prasata jsou citlivější na teplo než jiná zvířata, protože se nemohou potit. Vysoké teploty tedy mohou vést k tepelnému stresu, který způsobuje špatnou užitkovost. Producenti vepřového masa často myslí na prasata ve výkrmu pouze tehdy, když zvažují škodlivé účinky tepelného stresu. Ve skutečnosti tepelný stres ovlivňuje i chovné prasnice.

Ideální teploty pro ustájená prasata

Jak prase stárne a je těžší, jeho ideální teplota klesá. Tepelný stres je tedy větším problémem u starších prasat ve výkrmu (nad 50 kg), prasnic a kanců než u mladších prasat.

Účinky na chovné stádo

Sezónní neplodnost se týká obvyklého poklesu produkce prasnic inseminovaných v létě. Letní vedra, která vedou k tepelnému stresu, jsou primární příčinou sezónní neplodnosti. Navzdory názvu sezónní neplodnost nesouvisí s reprodukčním cyklem, protože prasata nejsou sezónní zvířata. Tepelný stres také poškozuje produkci prasnic během laktace. Zvýšené teploty prostředí běžně snižují příjem krmiva. Nižší příjem krmiva vede ke snížené produkci mléka, což snižuje přírůstek hmotnosti selat. Prasnice, které trpí tepelným stresem 14 až 21 dní před inseminací mohou mít nižší zabřezávání. Mezi 7 dny před a 12 dny po inseminaci může dojít k poklesu celkového počtu narozených selat ve vrhu.

Účinky tepelného stresu na prasnice

Nižší celkový počet narozených na vrh. Snížený počet živě narozených selat ve vrhu. Snížený počet vrhů za týden i delší období.  Snížený příjem krmiva. Nižší produkce mléka. Prodloužený interval mezi odstavem a říjí. Neschopnost vyjádření říje.. Vyšší úmrtnost embryí (pokud dojde ve vedru ker gestaci). Vyšší počet mrtvě narozených selat (pokud je tepelný stres v pozdní březost). Neschopnost udržet březost. Zvýšená úmrtnost prasnic.

Účinky tepelného stresu na prasata ve výkrmu

Snížený příjem krmiva. Snížený přírůstek tělesné hmotnosti. Nekonzistentní hmotnosti. Vyšší zásoby jatečně upraveného tuku. Snížená kvalita jatečně upraveného těla. Selekce produkci jen na maso ne tuku,  vedla ke zvýšené produkci tepla u rostoucích prasat. Čím je zvíře produktivnější, tím více tepla produkuje. Toto dodatečné teplo způsobuje, že prasata méně snášejí vnější teplo. V důsledku toho jsou náchylnější k tepelnému stresu než méně produktivní prasata. V reakci na tepelný stres tato prasata sníží příjem krmiva, aby snížila teplo, které vytvářejí. Snížený příjem krmiva snižuje rychlost růstu.  Prasata chovaná v prostředí s tepelným stresem budou mít více tukových zásob než prasata chovaná v chladnějším prostředí. Zvýšený tuk je výsledkem toho, že tělo mění způsob, jakým využívá živiny. Živiny jsou u tepelně stresovaných prasat, která konzumují méně krmiva, použity k většímu růstu tuku než k růstu bílkovin. Selata narozená prasnicím, které během březosti zažily tepelný stres, měla zvýšenou tělesnou teplotu, což je činí náchylnějšími k tepelnému stresu po narození. U těchto potomků také dochází ke změnám metabolismu, což má za následek méně kosterního svalstva a více tukové tkáně, která se ukládá během růstové fáze.

swine-production-management