Rychlost vývoje druhů meziplodin vysévaných po sklizni hlavní plodiny závisí na termínu výsevu a povětrnostních podmínkách, zvláště na teplotě a dostatku vláhy v průběhu růstu.

V příspěvku v časopise Úroda (6/2024) analyzuje Ing. Jan Haberle, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., s kolektivem autorů sumu efektivních teplot na území ČR z hlediska přechodu do fáze kvetení u hořčice a pohanky. Analýza probíhá na základě termínu setí, požadavků na délku doby růstu a zachování porostu.

Sumy teplot pro dosažení kvetení

Průměrná suma teplot při výsevu 6. září a délce trvání porostu nejméně osm týdnů umožňuje dosáhnout kvetení u pohanky na většině území ČR, u hořčice pouze v teplejších oblastech (klimatický region VT až T3). Setí až 20. září umožňuje u pohanky kvetení jen v nejteplejších oblastech (VT a T1). Mapy sumy teplot v nadprůměrně teplém podzimu 2018 (mapy) naznačují posun oblastí, kde budou v blízké budoucnosti vhodné podmínky pro dosažení kvetení, do vyšších poloh, uvádějí autoři článku.

Závěry

Jak v závěru informují, agrotechnika meziplodin a management posklizňových zbytků bude muset více zvažovat cíle pěstování – očekávané přínosy a rizika, s ohledem na klimatické podmínky lokality a aktuální počasí, zásobu vody a obsah reziduálního N po hlavní plodině při respektování administrativních požadavků a omezení. Výpočet sumy efektivních teplot za delší období poskytuje možnost odhadnout vývoj jednotlivých druhů při odlišném termínu setí, zvláště z hlediska biodiverzity důležitý nástup kvetení. S pomocí dalších (mikro)klimatických údajů, jako je výskyt časných přízemních mrazů, lze odhadnout konkurenční vztahy druhů meziplodin s odlišnou rychlostí vývoje a intenzitou růstu ve směsích s dopady na biomasu, odčerpání reziduálního dusíku, tvorbu mulče nebo vyčerpání zásoby půdní vláhy v kořenové zóně. Nevyhnutelná ročníková variabilita srážek a teplot určuje pravděpodobnost určitého průběhu počasí v dané lokalitě. Na stránkách ČHMÚ (www.chmi.cz; sekce Historická data – Počasí – Denní data – Denní data dle zákona 123/1998 Sb.) jsou meteorologické údaje za posledních 20–60 let pro několik stovek stanic v celé ČR, na jejichž základě lze tuto pravděpodobnost odhadnout. Nenahraditelná jsou vlastní data z konkrétní lokality, která lze dnes snadno získat pomocí automatických meteostanic. Variabilita ročníkových a místních podmínek, spolu s dopady klimatické změny, také vede k potřebě ověřování účelnosti některých administrativních podmínek a omezení při pěstování meziplodin.

Podrobné informace k tématu přinese červnové vydání časopisu Úroda (6/2024).*

Sumy efektivních teplot za období od 20. 8., 6. 9. a 20. 9. do nejčasnějšího možného termínu zrušení porostu  v roce 2018

Délka růstu hořčice a doba načítání efektivních teplot

Délka růstu hořčice a doba načítání efektivních teplot