Sucho v lesích je letos patrné na první pohled. Stromům žloutnou listy, například břízy či lípy listí shazují, některým lípám letos uschly květy. Osluněným bukům na okrajích lesů praská kůra a nové výsadby usychají, řekl médiím ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška. Lesy se rozkládají mezi Brnem a Blanskem a patří Mendelově univerzitě v Brně. U listnáčů se až příští jaro pozná, jestli jsou mrtvé nebo jen shodily listí a jsou předčasně ve fázi vegetačního klidu.

Suché roky souvisejí s klimatickou změnou a již delší dobu mění pohled lesníků na to, jak úspěšně pěstovat les, který přežije v nových podmínkách a za několik desetiletí se ekonomicky zhodnotí.

Klimatická změna

S klimatickou změnou se pojí nejen sucho, ale i vyšší teploty. "Kdyby se s vyšší teplotou spojilo i zvýšení srážek, stromy porostou bez problémů, dokonce budou více přirůstat. Bohužel v Brně se zvýšila za 60 let průměrná teplota o dva stupně a srážek je pořád stejně, navíc jsou pro les hůře rozložené než v minulosti. Ve vegetační sezoně jich přichází méně a dešťových dnů je také méně. Spadne více vody v krátkých intervalech, nestihne se všechna vsáknout a odteče, stromům pak chybí," řekl Vrška.

Sucho a kůrovcová kalamita

Velké sucho už postihlo Česko ve druhé polovině minulé dekády, nejviditelnějším dopadem byla kůrovcová kalamita. Oslabené smrky nedokázaly odolat škůdci a plošně hynuly. Jenže trpěly i jiné druhy stromů včetně listnatých a bylo zřejmé, že ani smíšený les nelze pěstovat jako dosud. Jednoduše řečeno, les musí být méně hustý, aby se o stejné množství vody dělilo méně stromů. "Třeba místo 150 stromů na hektar jich může být v mýtním porostu 80. V méně hustém lese nerostou stromy tolik do výšky, ale víc do šířky. Mají tlustší kmen a větší korunu, jsou nižší a dokážou se tak v době veder snáze uchladit," vysvětlil Vrška.*