
Aktuální odchylka půdního sucha od obvyklého stavu, a to jak v povrchové, tak v hlubších vrstvách půdy, jasně ukazuje oblasti, které netrpí výjimečným až extrémním suchem pouze v současném týdnu, ale již dlouhodobě. Jedná se především o většinu střední Evropy s výjimkou Polska. Vážné až extrémní sucho je zároveň monitorováno také v jižní Evropě. Z hlediska relativního nasycení půdy se již několikátý týden pohybují hodnoty v povrchové vrstvě do 40 cm na úrovni pouhých 0–10 %. Obdobně nízké nasycení je zaznamenáváno také v hlubší vrstvě půdy do 1 m. Informuje o tom klima bulletin (32/2026) Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).
Tento stav představuje významný stres suchem nejen pro zemědělskou vegetaci, ale také pro lesní dřeviny. Velmi nízké nasycení půdy vláhou přitom monitorujeme téměř v celé střední Evropě, včetně Polska. V případě Polska však není patrná výrazná anomálie půdního sucha vůči dlouhodobému normálu (podobně nízké hodnoty jsou pro danou oblast ve srovnání s referenčním obdobím 1981–2020 relativně obvyklé). V následujících přibližně čtyřech dnech nelze očekávat žádné významné pozitivní změny a sucho se bude nadále prohlubovat. První zlepšení situace, a tedy i první příchod srážek, je aktuálně předpovídáno na začátek příštího týdne (tedy od 17. 8. dále). Na přesnější předpověď však bude nutné ještě počkat, uvádí bulletin.
Střední a jižní Evropa aktuálně procházejí další vlnou veder, přičemž hodnoty univerzálního tepelného klimatického indexu (UTCI) dosahují úrovní indikujících výrazný tepelný stres. V první polovině tohoto týdne se očekává pokles hodnot indexu, s výjimkou jižních částí Evropy, kde bude tepelný stres nadále přetrvávat. Od 14. srpna se však nad střední Evropu začne od západu opět nasouvat velmi teplý vzduch, který by měl vést k postupnému nárůstu hodnot UTCI. Zvýšený tepelný stres by tak měl podle bulletinu ve střední Evropě přetrvávat až do začátku příštího týdne.
Jak dále zpravodaj informuje, v souvislosti s výskytem dlouhodobého a intenzivního sucha se aktuálně na většině území střední Evropy vyskytuje vysoké až velmi vysoké riziko vzniku a šíření požárů. Dlouhodobě je situace nejkritičtější v pohraničních oblastech Česka, Slovenska a Rakouska. Kategorie „velmi vysokého“ rizika je aktuálně zaznamenávána také v západní části Německa. V následujících přibližně pěti dnech se bude riziko dále prohlubovat a rozšiřovat na větší území. Velmi vysoké riziko se například rozšíří také nad Maďarsko a do oblastí jižní Evropy, přičemž bude nadále přetrvávat i v již zmíněných regionech. S předpokládaným příchodem srážek a ochlazením by se situace mohla začátkem příštího týdne zlepšit, a to zejména v západní části středoevropského regionu. Východní části Česka (Morava) a Rakouska a další země směrem na východ však budou i nadále čelit vysokému až velmi vysokému riziku vzniku a šíření požárů, a to i na začátku příštího týdne.*
Úvodní obrázek: Předpověď intenzity sucha ve vrstvě půdy 0–40 cm od 10. 8. do 19. 8. 2026 Zdroj bulletinCzechGlobe
Předpověď Univerzálního tepelně-klimatického indexu (UTCI) vyjadřujícího míru tepelného stresu od 10. 8. do 19. 8. 2026 Zdroj bulletin CzechGlobe
