Podle probíhající teplotní analýzy vedené vědci z Goddardova institutu pro vesmírná studia NASA (GISS) se průměrná globální teplota na Zemi od roku 1880 zvýšila nejméně o 1,1 °C. Vyšší teploty zvyšují odpařování, což způsobuje úbytek povrchové vody a vysušuje půdu a vegetaci. Kvůli tomu jsou období s nízkými srážkami sušší, než by byla v chladnějších podmínkách. Některé klimatické modely zjišťují, že oteplování zvyšuje variabilitu srážek, což znamená, že bude více období extrémních srážek, které přijdou po delším období sucha. Informuje o tom v časopise Úroda (3/2023) Ing. Nicole Frantová s kolektivem z Mendelovy univerzity v Brně.

Jak uvádějí autoři článku, každé odvětví chápe pojem sucho trochu jinak a terminologie tohoto pojmu závisí na oblasti vědy, ve které sucho hraje svou roli. V oblasti zemědělství lze sucho chápat jako událost, během níž je půdní vlhkost snížena tak, že dochází k negativnímu ovlivnění výnosu plodiny. Jednoduše řečeno, plodina nemá k dispozici optimální množství vody, kterou přijímá z půdy. Z pohledu hydrologie, vědy zabývající se studiem vody povrchové i podpovrchové (půdní a podzemní), lze sucho chápat jako následek období meteorologického sucha a jeho vliv na stav povrchové nebo podpovrchové hladiny vody, který se projeví například úbytkem hladiny vody ve vodní nádrži. Meteorologické sucho je pojem, který je založen na intenzitě sucha, vypočítané na základě standardizovaného srážkového indexu (SPI). SPI je vypočítán na základě měsíčního úhrnu srážek pozorovaných ideálně po dobu nejméně 30 let. A sucho v oblasti socio-ekonomické je pak pojem, který popisuje efekt sucha ve sféře socio-ekonomické. Například vliv sucha na výdělek zemědělce a následná cena jeho produktu, která může být zvýšena při nižším výnosu, aby pokryla veškeré výdaje, jež zemědělec vložil pro vytvoření výnosu plodiny.

Podle ročních zpráv Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) z let 2017–2021, které shrnují i srážkové poměry během roku, lze obecně říci, že první jarní suché období může přijít kdykoliv během měsíců březen, duben a květen. Stejně jako v jarních, tak i v letních měsících – červen, červenec a srpen může přijít suché období kdykoliv.

Sucho je abiotický stres, který může působit v jakékoli fázi růstu rostlin. Většinou se podle autorů článku rozdělují tři období růstu pšenice, ve kterých se sucho může vyskytnout:

1) vegetativní (před přechodem do reprodukční fáze),

2) před kvetením (od odnožování, sloupkování, metání do kvetení),

3) po kvetení nebo během zrání zrna.

Zemědělec může do určité míry minimalizovat dopady sucha. Spíše, než o zásahy v době výskytu sucha, jde naopak o zásahy, které by měly intenzitu sucha snižovat.

Více informací přináší březnové vydání časopisu Úroda (3/2023).*