Stromy fungují jako přesná a dlouhodobá kronika extrémních klimatických událostí, ukázal mezinárodní výzkum, na němž se podíleli odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Studie publikovaná v časopise Communications Earth & Environment přinesla poznatky o tom, jak se od poloviny 19. století měnila intenzita srážek vyvolaných tropickými bouřemi.

Proměnlivost extrémnách srážek

Vědci zjistili, že od 40. let minulého století výrazně vzrostla meziroční proměnlivost extrémních srážek spojených s tropickými cyklónami. Lepší pochopení historické proměnlivosti extrémních srážek pomáhá zpřesnit modely povodňových rizik a extrémního počasí, uvedla Mirka Dvořáková z Botanického ústavu.
Tropické cyklóny přinášejí nejen silný vítr, ale často i přívalové srážky. Tým vědců zkoumal, zda se náhlý přísun velkého množství vody projeví na růstu stromů a zda lze tyto události z letokruhů zpětně vyčíst. Vědci analyzovali jehličnany v jihovýchodní Číně, kde je výskyt cyklón častý. Zkoumání letokruhů a dlouhodobý monitoring tvorby dřeva ukázaly, že stromy dokážou na extrémní srážky spojené s tropickými cyklónami velmi citlivě reagovat a přizpůsobovat jim svou růstovou strukturu.

Model založený na letokruzích

Při srovnání s moderními měřeními experti zjistili, že model založený na letokruzích vysvětluje více než 60 procent variability cyklónových srážek v období od července do září. Díky tomu bylo možné zpětně stanovit intenzitu cyklónových srážek až do roku 1846, tedy o více než sto let dále, než sahají systematická meteorologická měření.
Zásadním výsledkem je zjištění, že od 40. let 20. století výrazně vzrostla meziroční variabilita extrémních srážek spojených s tropickými cyklónami. Souvisí to s podmínkami v Tichém oceánu, které ovlivňuje rozložení srážek, četnost extrémního počasí a klima v oblasti Pacifiku i mimo něj.*