V rámci odborného webináře zaměřeného na integrovanou ochranu rostlin (IOR), který uspořádal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) hovořil Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž s. r. o., se ve svém příspěvku zaměřil na fyziologii chorob listů a klasů obilnin.

„Jakékoli vybočení z normálního stavu životních podmínek pro rostlinu u ní vyvolává stres, což je vlastně nepříznivý stav, který může být způsoben jak nadbytkem určitého faktoru, tak jeho nedostatkem,“ popsal Dr. Tvarůžek. Stresy rozděluje na abiotické (např. výkyvy teplot a vláhy) a biotické, vyvolané patogeny. Při infekci se v prvních 48 hodinách zvyšuje aktivita fotosyntézy a následně narůstá respirace. „Hlavní poškození rostlin po zvýšení respirace ve dnech následujících po infekci spočívá ve ztrátě fotosyntetické kapacity, čímž dochází k omezení zdrojů tvorby asimilátů a jejich ukládání do zrna,“ uvedl odborník v souvislosti s dopady na výnos. Významný vliv na rozvoj chorob má agrotechnika a struktura porostu. Dr. Tvarůžek upozornil, že intenzivní pěstování s využitím regulátorů růstu sice brání poléhání, ale mění mikroklima. „Použitím regulace růstu dochází ke zkracování internodií, čímž se jednotlivá listová patra dostávají blíže k sobě a v zahuštěném porostu se vytváří vlhkostní podmínky příhodné pro rozvoj patogenů,“ vysvětlil souvislost s vyšším napadením braničnatkou pšeničnou. Naopak u vyvážené dusíkaté výživy lze sledovat zpomalení stárnutí listů, což omezuje rozvoj chorob.

Při polní diagnostice je nutné odlišit choroby od fyziologických projevů, například zasychání špiček listů způsobené chladem od genetiky odrůdy. Dr. Tvarůžek varoval i před záměnou slunečních skvrn u ječmene za ramuláriovou skvrnitost. „Tyto skvrnitosti na listech je třeba posuzovat pomocí mikroskopické determinace nebo konzultace s odborníky, aby nedocházelo k záměně fyziologické reakce s patogenním organismem,“ upozornil na rizika chybného nasazení fungicidů. U braničnatky zdůraznil existenci latentní infekce trvající 10 až 14 dnů, kdy rostlina nevykazuje symptomy, ačkoliv patogen v ní už roste. Věnoval se také fuzáriím, která se šíří zejména z kukuřičných posklizňových zbytků. Z plodnic se uvolňují askospory přenášené větrem na klasy. „Základní podmínka pro vznik epidemie spočívá v tom, že se růst a vývoj klasu a uvolňování zralých infekčních zárodků setkají v době kvetení za vysoké vlhkosti porostu,“ konstatoval Dr. Tvarůžek a jako příklad uvedl rok 2024, kdy extrémní produkce askospor vedla k silné epidemii a vysokému obsahu mykotoxinů v zrnu, což podtrhuje význam včasného monitoringu pro rozhodování o ochraně.

Úvodní foto: Příklad chybné determinace patogenní nekrotizace Foto Jana Pančíková