Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., z CARC zabodoval ve skupině vědců oceněných na Zemi živitelce ministrem za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje za rok 2026 s odbornou monografií „Význam statkových hnojiv pro udržitelné obhospodařování zemědělské půdy v podmínkách změny klimatu (kvalita a zdraví půdy)“. Publikace kolektivu autorů vychází z dlouhodobých polních pokusů i provozních sledování v zemědělských podnicích a hodnotí vliv statkových hnojiv (hnůj, kejda) na obsah a kvalitu půdní organické hmoty, obsah živin, půdní reakci atd.

Kombinace vede ke stabilizaci

„Prokázali jsme, že statková hnojiva přispívají k udržení půdní úrodnosti a obsahu uhlíku v půdě,“ uvedl Ing. Menšík. Výsledky zároveň ukazují, že dlouhodobé používání pouze minerálních hnojiv bez přísunu organické hmoty vede k okyselování půdy, poklesu obsahu organického uhlíku a postupné degradaci půdního prostředí. Naopak kombinace statkových a minerálních hnojiv pomáhá udržet úrodnost a stabilizovat produkci.

Dlouhodobé pokusy

Zvláštní význam mají podle Ing. Menšíka dlouhodobé polní pokusy, které označil za „paměť ekosystému“. Data získávaná po desítky let umožňují zachytit změny, jež krátkodobé experimenty neodhalí, a s využitím moderních vícerozměrných statistických metod lépe vyhodnotit dlouhodobé dopady různých způsobů hospodaření. „Bez kvalitních statkových hnojiv se do budoucna neobejdeme,“ shrnul Ing. Menšík. Dokládají to například nejstarší pokusy v Praze-Ruzyni, kde jsou varianty již 60 let hnojeny pouze minerálními hnojivy NPK. Za tuto dobu u nich výrazně pokleslo pH, obsah živin, půdního uhlíku i další důležité půdní parametry. Dostatek půdní organické hmoty tak zlepšuje strukturu půdy, její schopnost zadržovat vodu a živiny a zvyšuje stabilitu agroekosystému vůči dopadům klimatické změny.*