
Ozimé obilniny představují významnou skupinu polních plodin, u které je nezbytné reagovat na měnící se průběh počasí v souvislosti s klimatickou změnou. Obecná pravidla výživy, resp. nároků na živiny u těchto plodin nadále platí, avšak je důležité, aby živiny a voda mohly být rostlinami přijímány přes kořeny i při horších podmínkách. Drobné změny v podzimních strategiích hnojení mohou přispět k lepší adaptaci rostlin na velké změny průběhu počasí.
Hlavní spotřeba živin je u ozimých obilnin sice až během jarní vegetace, ale již podzimní a „zimní“ období poskytuje dostatečný prostor pro přípravu rostlin na jarní intenzivní růst, a především důležitou reprodukční fázi s tvorbou generativních orgánů. Začátek růstu je proto pro ozimé obilniny velmi důležitý. Často jsou však obilniny během podzimního období opomíjeny, jelikož nemají (naštěstí) až tolik „problémů“ jako jejich „kolegyně“ ozimá řepka. Obvykle se také spoléháme, že některé výnosové prvky jsou obilniny schopné dotáhnout ještě na jaře. To je sice pravda, ale v jarním období se stále častěji setkáváme s méně příznivým průběhem počasí, zejména suchem, vyššími teplotami, ale i rychlým střídáním teplot či jarními mrazy ve vegetačním období. Loňské i letošní jaro byly z tohoto pohledu „ukázkové“.
Podrobně toto téma rozebírá v červencovém vydání časopisu Úroda (7/2026) Ing. Jindřich Černý, Ph.D., a kol. z České zemědělské univerzity v Praze. Zaměřují se na vliv šlechtění odrůd, vliv průběhu počasí, vliv fosforu a draslíku, vápníku, hořčíku, resp. pH půdy a změny ve hnojení pod patu.
Nenechte si tento zajímavý článek ujít v novém vydání Úrody (7/2026).*
Úvodní fotografie: V roce 2025 byly ještě koncem vegetace velmi příznivé podmínky pro remobilizaci asimilátů (zelené vrchní části stébel), což mimo jiné přispělo k dosažení výnosu nad 10 t/ha a dobré kvalitě zrna (polní pokus KAVR) Foto Jindřich Černý