Plevele patří mezi významný škodlivý činitel, který značně ovlivňuje výši a kvalitu výnosu, a to nejen u brambor. U brambor, i přes jejich okopaninový charakter, je regulace zaplevelení vzhledem k současným pěstitelským technologiím řešena téměř výhradně za použití herbicidů. V současné době se však musí pěstitelé potýkat s úbytkem herbicidních účinných látek. U brambor to přináší komplikace nejen u preemergentních, ale i opravných postemergentních aplikací. Informuje o tom v dubnovém vydání časopisu Úroda Ing. Pavel Kasal, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o.

Preemergentní aplikace herbicidů

Jak Ing. Kasal ve svém článku uvádí, v systému herbicidní ochrany brambor tvoří základ preemergentní aplikace herbicidů. Je třeba ji upřednostnit před aplikací postemergentní, a to zejména z důvodu vyšší účinnosti. Pro preemergentní aplikaci bude v roce 2026 možné využít sedm účinných látek – aclonifen (Bandur, Toutatis DamTec), diflufenican (Bokator), clomazone (např. Command 36 CS), flurochloridone (Racer 25 EC), metobromuron (Proman, Sinopia) a prosulfocarb (např. Boxer, Roxy 800 EC). Dále je do brambor registrována i účinná látka pendimethalin, u herbicidů s touto látkou však zůstává otázka dostupnosti na českém trhu. V roce 2025 bylo ukončeno používání herbicidů na bázi účinné látky metribuzin, která byla považována za standardní řešení nejen v preemergentních, ale i postemergentních aplikacích. Spolu s metribuzinem je také ukončena dostupnost účinné látky flufenacet pro použití v bramborách, která byla součástí herbicidu Plateen 41,5 WG.

Postemergentní aplikace herbicidů

Pro postemergentní aplikace herbicidů lze nyní využít už pouze dvou účinných látek (kromě účinných látek graminicidů) – bentazone (např. Basagran) a rimsulfuron (např. Titus 25 WG). Ukončení registrace účinné látky metribuzin značně komplikuje regulaci některých plevelů opravnými postemergentními zásahy. Jedná se především o merlíkovité plevele, opletku obecnou a další druhy, které patří k významným plevelům brambor. Registrované látky pro postemergentní aplikace – především herbicidy na bázi rimsulfuronu – mají k těmto plevelům výrazně nižší účinnost. Komplikace s absencí metribuzinu se projevily už při postemergentních aplikacích v roce 2025, kdy v této době již nebyly potřebné přípravky na trhu k dispozici. Řešení do budoucna bude spočívat v kombinacích či dělených dávkách povolených herbicidů, uvádí autor článku.

Více informací se dočtete v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2026).*

Úvodní fotografie: Nízká účinnost rimsulfuronu na merlík Foto Pavel Kasal